Broučci přehled

08.01.2025

Jako malá jsem Broučky nikdy nečetla. Prohlížela jsem si u nás v knihovně pouze krásné ilustrace pana Trnky. Ty se mi moc líbily. Dnes vlastním tři vydání. A pak si vzpomínám na večerníček. Kouzlo této knihy je v jazyku, popisu a stylu vyprávění. I když nám pan Karafiát předkládá vážné a drsné věci a klade velký důraz na až skoro slepou poslušnost, tak je celé jeho vyprávění velmi přívětivé a poetické. To se mu upřít nedá. Uměl kouzlit s jazykem a slovy tak, aby se čtenář vcítil do příběhu. Jsou tu ale i jiné hodnoty, které jsou taky velmi důležité. Kupodivu mi vůbec nevadilo ani náboženství a víra, která tu vylézá téměř z každé věty. Broučci žijí zbožnou vírou a mravními závazky. To může působit až přehnaně a urputně. Dá se to ale přehlédnout. Nechala jsem se tímto příběhem svatojánských broučků unést. Ten konec s chudobkami pod jalovcem mě dostal. Bůh dal, bůh vzal. To je koloběh života a patří k němu samozřejmě i smrt. I děti smrt vnímají, i když asi úplně nerozumí tomu, co se stalo a že je to definitivní.