Čapajev @ Prázdnota přehled
Viktor Pelevin
Absurdní román významného ruského prozaika, jehož hrdina prochází několika vzájemně se prolínajícími dějovými i časovými pásmy. Velmi netradičním hrdinou románu je šestadvacetiletý básník Péťa Prázdnota, který nás provádí mnoha rovinami svého příběhu, rovinami skutečnými i simulovanými. Péťa jako komisař v porevolučním Rusku po boku Čapajeva, Péťa jako pacient v psychiatrické léčebně v Rusku současném – to jsou dvě hlavní dějové linky s odklony do dalších psychedelických, iracionálních i zdánlivě reálných dobrodružství. Nakonec se náš hrdina propadá do ráje spásy a věčného štěstí, do iluzorního místa jménem Vnitřní Mongolsko. Tímto románem je nám v edici Současná ruská literatura představen snad nejslavnější spisovatel dnešního Ruska, postava kontroverzní, populární, trochu záhadná a mezi ruskou mládeží kultovní. Jeho příběh je vystavěn na neustálém střídání překvapivých obrazů, fikcí, anekdot, symbolů a mýtů. Péťovy bludy jsou prakticky neodlišitelné od bdělého stavu, světy pravé a fiktivní nám splývají. Nepátrejme tedy při čtení po křehké hranici snu a skutečnosti, neboť ta neexistuje: řešení je otevřené, možné je všechno.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2001 , Humanitarian TechnologiesOriginální název:
Čapajev i Pustota, 1996
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Čapajev @ Prázdnota. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Čapajev @ Prázdnota v seznamech
v Přečtených | 24x |
v Doporučených | 6x |
v Knihotéce | 13x |
v Chystám se číst | 16x |
v Chci si koupit | 4x |
v dalších seznamech | 1x |
Štítky knihy
zfilmováno ruská literatura absurdní romány
Autorovy další knížky
2011 | Svatá kniha vlkodlaka |
2016 | SNUFF |
2002 | Omon Ra |
2002 | Generation P |
2006 | Helma hrůzy |
Román, který se dá jen velmi obtížně zařadit, ale rozhodně stojí za přečtení. Prolínají se zde časově i místně odlišné děje a autor záměrně zpochybňuje, co je sen a co je reálné. Nejvíc mě zaujal příběh pana Srdíka, který se chtěl nechat zaměstnat u tradiční japonské firmy. Jediná vada v českém překladu je přepis japonských slov z azbuky do češtiny (saenara, dřeváky heta atd.).