Čas pro hvězdy přehled
Robert A. Heinlein
Tom a Pat byla jednovaječná telepatická dvojčata – a ačkoliv jeden měl zestárnout a druhý ne, oba museli být udržováni při životě za jakoukoliv cenu. To, k čemu tady došlo, bychom mohli nazvat problémem v komunikaci. Dálková nadace potřebovala způsob, jak komunikovat s vesmírnými loděmi, které cestovaly vesmírem dlouhé světelné roky. Nebyl čas na běžnou komunikaci, které by trvalo roky než zpráva dosáhne na Zemi. Projekt prozkoumání vzdálených hvězdných systémů musel být reálný. Odpověď spočívala v mentální telepatii – a oddělených, avšak stejně životaschopných dvojčatech. Když celý projekt začínal, Tom a Pat měli celý život před sebou. Tomovi osud předurčil mládí v nejdivočejších koutech dalekého vesmíru, zatímco jeho bratra čekalo stáří na Zemi. Tom i zbytek posádky Elsie si všechno uvědomovali již v okamžiku nalodění. Šance na to, že znovu spatří Zemi, jsou velmi malé, avšak jak on, tak nikdo jiný na Elsie si to k srdci příliš nebere. Neuvěřitelná budoucnost, o které nemohou mít ani tušení je daleko před nimi!... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Čas pro hvězdy. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (12)
Paradox dvojčat.
Chutovka o cestování vesmírem s nádechem časových rozporů.
Něco ve stylu jedu o víkendu na chalupu mám nějakou práci na zahradě.Slušela by tomu škatulka-laskavé sci-fi.Taková ta poetika ne nepodobná dílu Clifford Simaka a jeho venkovských scífek se spousty ohníčků a opékáním buřtů.Jde jen o kapánek podobný nádech.Samozřejmě tohle je Heinlein.
Takže dojde k odloučení.Brácha bez bráchy a ted vás čeká izolace separace samota ústraní ? Ne nic takového nebude.Není to psycho a nikdo netrpí syndromem cestování rychlostí světelnou.Naopak si to náležitě užívá.A poněvadž čas utíká na palubě sice o to pomaleji není na místě žádné lelkování.Pro pozorovatele doma hodiny tikají jinak a proto spěcháme aby jsme zážitky z cesty ještě měli vůbec komu vypravovat.
Trošku mi bylo líto a přímo se vybízelo o trošku více rozvést osudy toho kdo zůstal na planetě Zemi.A ty hovory na dálku jsou jen jakési fragmenty do ticha.Na druhou stranu je to tam vysvětleno a možná by to právě ztratilo to nepopiratelné pohodové kouzlo.Tu krystalickou nenarušenou jednoduchost.
Stejně tu nejde ani o techniku.Hejblátka a udělátku se tu neřeší.Jak to funguje a kam choděj na záchod.Zbytečné detaily.Taková díla nestárnou.
Zde jde hlavně o příběh.Poselství.Zbytečné dramatizování a uhýbání by bylo jen na škodu.
Jednoduché a přitom silné vypravování v nejryzejší podobě.
A že videofon a komunikátor už nejsou tolik sexy a přijdou zastaralé ? Ale no tak:-)
Vše je relativní malicherně pomíjivé a vesmír je prý nekonečný ???
A nebo se na věc díváme špatně ?? Kolik je pravd...nekonečných pohledů a úhlů.
Na tom nesejde nastal čas pro hvězdy.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Čas pro hvězdy v seznamech
| v Přečtených | 87x |
| ve Čtenářské výzvě | 1x |
| v Doporučených | 2x |
| v Knihotéce | 60x |
| v Chystám se číst | 22x |
| v Chci si koupit | 7x |
Autorovy další knížky
| 2002 |  Hvězdná pěchota |
| 1984 | Dveře do léta |
| 1994 | Měsíc je drsná milenka |
| 2011 | Vládci loutek |
| 2020 |  Cizinec v cizí zemi |
Zase jedna heinleinovská mladá hvězdná pěchota, ovšem s telepatií místo smrtících zbraní. Z výpravy ke hvězdám sálá (jako obvykle u tohoto autora) optimismus z technického a celkově úžasného vědeckého pokroku, které lidstvo jistojistě v dohledné budoucnosti (napsáno v padesátých letech dvacátého století) prodělá. No, v neděli jsem v koši horkovzdušného balónu nad Konopištěm trochu zapochyboval. Ale i tak: pěkně popsané vztahy v rodině i v komunitě na kosmické lodi, do extrému dotažené nápady s telepatií a časovým paradoxem. I na drama na cizí planetě dojde, i když víc soubojů se tentokrát odehrává ve vztazích než s pomocí zbraní.
85 % (zatím 42 hodnocení s průměrem 82 %).
…
„Na světě je moc lidí. Proč podporovat nové kolonie? Matematik by přelidnění dokázal vyřešit v okamžiku. Stačí zastřelit každého druhého.“
Pan OToole se ozval, aniž by zvedl oči od terminálu. „Nejvíc se mi na vás líbí, Babcocku, že máte takové vřelé srdce.“