Celestinské proroctví přehled
James Redfield
Hlavní hrdina, toužící poznat smysl života, se vypraví do Peru, aby pátral po tajemném Rukopisu neznámého původu, který se snaží oficiální místa neúspěšně potlačit. Rukopis osvětluje, jakou cestou se bude naše civilizace v příštím tisíciletí ubírat.
Romány Duchovní literatura Esoterika, astrologie, okultismus
Vydáno: 1995 , PragmaOriginální název:
The Celestine Prophecy, 1993
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Celestinské proroctví. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (62)
Většina knihy byla velmi zajímavá a dokázala strhnout. Až ke konci knihy jsme měla pocit, že autor chce svůj román, co nejrychleji ukončit a přišlo mi to oproti zbytku knihy až moc přehnané.
Jak zde bylo zmíněno kniha je napsána takovým nezvyklým způsobem, možná i nešikovným, ale je velice cená. Mě se kniha dobře nečetla. Skýtá mnohá moudra a rady. Opakovaná četba doporučena. Napomáhá k jinému vnímání světa. Jen pro otevřenou mysl. Děj je neustálé utíkání takže tak nic poutavého, na postavách vám moc nezáleží. Je to však jak cenný přepis proroctví pro lidstvo schovaný do příběhu.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Celestinské proroctví v seznamech
v Právě čtených | 10x |
v Přečtených | 516x |
ve Čtenářské výzvě | 9x |
v Doporučených | 38x |
v Knihotéce | 203x |
v Chystám se číst | 111x |
v Chci si koupit | 24x |
v dalších seznamech | 7x |
Autorovy další knížky
1997 | Celestinské proroctví |
1996 | Desáté proroctví |
1996 | Celestinské proroctví. Pracovní kniha |
2011 | Dvanáctý vhled |
2006 | Bůh a vyvíjející se vesmír: Další krok ve vývoji člověka |
Nebudu hodnotit počtem hvězd. S některými myšlenkami souzním. Např. s tím, že v ideálním případě, co se péče o děti týká, je to nejlepší jeden na jednoho. Děti potřebují pozornost. Když je jeden dospělý na hodně dětí, nedostává se jim pozornosti, kterou potřebují, a začnou zlobit. To se mi mnohokrát potvrdilo, i když jsem to vypozorovala už před čtením knihy. Většinou stačilo se zklidnit, skutečně dítě vnímat a zajímat se o něj. Opravdu si s ním povídat, srdce pak vždy napovědělo, co dál. A největší malí zlobiči se zklidnili a komunikovali. Nedůvěru v jejich očích postupně vystřídal zájem a naděje. Což je ovšem velká zodpovědnost.