Černý anděl v závějích přehled
Anna Achmatova (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/65_/6595/cerny-andel-v-zavejich-6595.jpg
4
19
19
Křehkou poezii této ruské Sapfó, členky Cechu básníků a nadšené představitelky akméismu, si čtenáři již od vydání její první sbírky Večer (1912) opisovali navzájem do památníků a vyznávali si jejich prostřednictvím lásku. Achmatovová totiž lásku líčí jako osudový souboj a zkoušku, která zpravidla končí oboustrannou prohrou a zklamáním a přesto neničí a nedeprimuje, ale zušlechťuje a nabízí naplnění. ... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Černý anděl v závějích. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (4)
„Skutečná něha tichá bývá
snadno ji od lži odliším
Marně mě tvá dlaň přepečlivá
halí do hebkých kožešin
Marně se snažíš obelstím mne
plachými slovy o lásce
Znám ty tvé oči nenasytné,
ten pohled, co mě spoutat chce.“
Annu Achmatovovou znám spíše podle jména jako oběť sovětských literárních represí a po výběru její poezie jsem sáhl hlavně ze zvědavosti. Paní Anna to se slovy umí a dokáže být působivá, ale lyrická milostná poezie není tak docela můj šálek kávy, navíc pocity ženy často popisující situace, ve kterých je zrazována a odvržena – to také nejsou stavy, které by nějak odrážely mé současné emocionální rozpoložení. Takže jsem četl sice se zájmem a pozorností, ale bez opravdového ponoření se. Přesto přečtení této útlé sbírky určitě nelituji – bylo to milé setkání.
Milostná lyrika sladkobolných rozchodů. Lyrika navzdory hrůzné době 1. světové války a ruské revoluce.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Černý anděl v závějích v seznamech
| v Přečtených | 26x |
| ve Čtenářské výzvě | 2x |
| v Doporučených | 1x |
| v Knihotéce | 3x |
| v Chystám se číst | 9x |
Štítky knihy
ruská literatura milostná poezie
Autorovy další knížky
| 1976 |  Pieseň lásky |
| 2001 |  Tvé šedé oči se mnou všady jdou |
| 1987 |  Na křídlech revoluce |
| 1931 | Bílé hejno |
| 1985 | Ústa slunce |
Láska, vášeň, touha, radost, bolest, smutek, zrada, trápení, nenaplněný cit, to všechno zůstává, je věčné a neměnné.
Mění se jen čas a lidé, kteří tyto emoce prožívají. Někteří mají dar je věrně popsat ve verších. Je jedno, že básním v této sbírce je sto let, těm, které psal třeba Lermontov dvě stě let a řádky nad nimiž se trápila Sapfó (ke které Annu Achmatovou přirovnávají) jsou přes dva a půl tisíce let staré. Každý z nás se v alespoň jednom ze zrcadel, co nám nastavují, poznává.
Jsi můj tep srdce. Slábne, sládne
hoře v tvém teplém objetí.
Uvěř mi, není pro mne snadné,
když zaklínám tě - odejdi!
Odejdi, ztrať se bez adresy,
ať tě má Múza netrýzní,
ať žiješ, dlouho žiješ kdesi
bez lásky mé a bez písní.