Anna Andrejevna Gorenko

Anna Achmatova · pseudonym

Přidat do oblíbených Koupit knihy

ruská, 1889 - 1966

Populární knihy

/ všech 16 knih
Pieseň lásky
Pieseň lásky
Modrý večer
Modrý večer
Na křídlech revoluce
Na křídlech revoluce
Milostný deník
Milostný deník

Nové komentáře u knih Anna Andrejevna Gorenko

Tvé šedé oči se mnou všady jdou Tvé šedé oči se mnou všady jdou

„Nahlédl jsem do toho a vůbec mě to nezaujalo.“
— jozik_v_tumane

Pieseň lásky Pieseň lásky

„Průřez tvorbou“
— palka452

Requiem Requiem

„Báseň matky čekající před vězením na svého syna. Báseň o žaláři nejtemnějším, báseň, která je stále živá a aktuální. Předmluva Anny Achmatové k Requiem "V hrůzných letech ježovštiny jsem prožila sedmnáct měsíců ve frontách přede dveřmi vězení. Jednou mne kdosi „perlustroval – zjišťoval mou totožnost. Za mnou stála žena s promodralými rty, která zaslechla mé jméno, probrala se ze strnulosti, vlastní nám všem, a šeptem (tam šeptali všichni) se mne zeptala: - Vy byste to dokázala popsat? Řekla jsem: - Dokázala. A náhle se cosi na způsob úsměvu mihlo v tom, co bylo kdysi její tváří." "....Sedmnáct měsíců už řvu, vrhám se katům pod nohy, marně tě, marně domů zvu, synu můj, sne můj morový. svět navždy pomýlený je. už se v něm nevyznám, kdo člověk je, kdo bestie, jak dlouho čekat mám. jen pyšný květ, zvon za noci a matné stopy vedoucí, v nicotu kam mě zvou. a přímo před očima plá obrovská hvězda červená, hrozící záhubou....."“... celý text
— heavy66

Milostný deník Milostný deník

„Milostný deník je pro mne snový , nádherný , opojný. Láska je krásná , povznáší. Ale ruská duše je smutná a smutné jsou i básně v této sbírce. Samý smutek, žal. Dík za eknihu zdarma.“... celý text
— medlovice

Milostný deník Milostný deník

„V úvodu překvapí velice citlivá předmluva Františka Branislava, ale doporučuji ji přeskočit a číst až po odeznění vlastního vnímání veršů. Jsou totiž omamně poddajné, orámované ženskou duší a z většiny týkající se stýskáním si nad láskou k muži, k nenaplněnosti, opuštění. Většinou smutně laděné. Ale jelikož se jedná o výbor z poezie, tak básně jsou ke konci více posmutnělé, jakoby s blížícím se stářím autorky přišla do jejího života nostalgie a přítěž. I tak se čtou básně, díky vynikajícímu překladu, naprosto lehce a dokonalé rýmy vás zatlačí do křesla hlouběji, než si sami připustíte. Neskrývám obdiv k této ruské básnířce, poskytla mi útěchu v nenaplněnosti, která prostupuje můj život. Nepříliš často cituji z děl, ale tentokrát neodolám, protože poutavým výňatkem mohu tuto nepříliš čtenou básnickou sbírku povýšit na jiný stupeň obliby... DOPIS MŮJ JEŠTĚ NEMAČKEJ, MILÝ, CELÝ JEJ DO KONCE ČTI. OMRZELO MNE BÝT TOBĚ CIZÍ, A PROTO PSALA JSEM TI. ----- NEZMAČKEJ, MILÝ, ODE MNE PSANÍ, NEPLAČ PRO OSUDNOU LEŽ. STAČÍ, KDYŽ DOPIS DO BRAŠNY SVOJÍ AŽ NA DNO UKRYJEŠ. Pro celý obsah básně musíte tuto malou knížečku najít a přečíst. Budete odměněni jemnými črty básnické duše, budete dýchat trochu jiný vzduch. Protože co je na světě víc, než mít rád...“... celý text
— ZÓNA

Přejít na knížky autora