Česko - návod k použití přehled
Jiří Gruša
Řada Návodů k použití měst, zemí a oblastí - vždy z pera literáta - mnichovského nakladatelství Piper čítá dnes již desítky položek. V roce 1998 došlo i na jazykový a geografický novotvar "Tschechien" - řekli bychom "Česko". Nakladatel oslovil Jiřího Grušu, který právě ukončil své diplomatické poslání v Bonnu a ministerské v Praze, jako muže zakotveného ve dvou jazycích, literaturách a kulturách - české a německé. A autor s vervou naplnil svazek svými originálními úvahami o českých a moravských hrdinech, prototypech, legendárních postavách a místech, mýtech a předsudcích. Úspěch tohoto prvního vydání posléze přiměl nakladatele k vydáním dalším a autora k neustálému rozšiřování o nové kapitoly. Také po českém Česku / návodu k použití se jen zaprášilo, i když jde o četbu sice esejisticky jiskřivou, ale zároveň intelektuálně náročnou.... celý text
Literatura naučná
Vydáno: 2001 , Lukáš a syn (Barrister & Principal)Originální název:
Gebrauchsanweisung für Tschechien, 2009
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Česko - návod k použití. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (5)
Je to zajímavé, ale trochu mi trvalo než jsem se začetla, na mě to bylo chvílemi až moc intelektuální a poetické a ...užvaněné. Ale pak jsem si nějak zvykla a už dobré.
Naprosto uchvácen, hltal jsem tato slova jakožto moje první seznámení s Grušovým psaním.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Česko - návod k použití v seznamech
v Přečtených | 26x |
ve Čtenářské výzvě | 2x |
v Doporučených | 1x |
v Knihotéce | 14x |
v Chystám se číst | 11x |
v Chci si koupit | 2x |
Autorovy další knížky
1990 | Dotazník aneb Modlitba za jedno město a přítele |
1979 | Dámský gambit |
1990 | Máma, táta, já a Eda |
2011 | Beneš jako Rakušan |
2009 | Česko - návod k použití |
Tento typ literatury - dějiny v kontextu - mě moc baví (Ouředník, Szczygieł) V tomto případě se zajímavé úvahy, o našich vládcích, skladatelích, spisovatelích, zvycích a umění, doslova utápěly v pro mne v ne zcela srozumitelném textu. Vhodné pro intelektuály a značně sečtělé, německy mluvící čtenáře. Věty jako "Není to syntéza, jak nám to vštěpovala dialektika, ale koincidence opozit" vystihují asi dokonale autorovu myšlenku, ale pro čtenáře mého druhu je to fakt moc. Ale i tak dobré. Velmi dobré.