Český král Karel přehled

29.01.2019

Když táhl král Vladislav II. r. 1168 na pomoc císaři Fridrichu I. Barbarossovi do Itálie, musel sí vojsko najmout, i když pod jeho prapory přispěchaly tisíce dobrovolníků, toužících po kořisti a dobrodružství. Zemská hotovost to však nikdy nebyla. Zde je namístě připomenout, jak český volbou řádně nastolený panovník odmítl .říšské' nároky nejdůraznějším a právně srozumitelným způsobem. Bylo to v roce 1126, po volbě Soběslava I. podle práva stařešinoského. ' Podle slov kronikáře o málo pozdějšího římský král Lothar III. poslal Sobeslavovi tento vzkaz:

„ . . . České vévodství, jak je nám známo od našich předchůdců, od počátku bylo v moci římského císaře a v české zemi nebyla nikdy přípustná volba nebo nastolení nějakého knížete, ledaže by k tomu císařské Veličenstvo milostí své autority dalo podnět, věc provedlo a stvrdilo ji ; takže je zcela zřejmé, že ten, kdo by se opovážil takové úpravě poměrů se protiviti, znevažuje náš majestát . . ."

Tato slova, byt' snad poněkud stylizovaná, vyjadřují říšské, spíše však německé stanovisko.
Proto také hrdý český panovník císařský majestát vskutku znevážil, řka:

,, ... Račiž, dobrý císaři, věděti, že volba českého knížete, jak jsme se -dověděli od svých předků, nikdy nezáležela na rozhodnutí císaře, nýbrž na vůli předáků české země, ve tvé moci bylo pak pouze potvrzování volby. Bezdůvodně se pokoušíš spoutati nás jhem nového předpisu. Věz. že na věc nikdy nepřistoupíme a že chceme spíše pro spravedlnost padnouti, než podrobiti se nespravedlivým rozhodnutím a vskutku, neupustíš od svého naléhání, jest nasnadě, aby pro památku příštích století zázračně mezi námi rozhodl soud všemocného boha . . ."

Jak dopadl,, boží soud, je známo. Německá vojská císaře Lothara, ač ve značné přesile, utrpěla zdrcujúcí porážku v zimní bitvě u Chlumce, sám císař Lothar byl postupně zajat a donucen uznat svobodnou volbu českého panovníka...