Alexej Pludek
česká, 1923 - 2002
Populární knihy
/ všech 22 knihNové komentáře u knih Alexej Pludek
Pověsti dávných časů
„Doteraz spomínam na to sladké obdobie, keď som ako mládenec nemal potuchy, že sa zachovala nejaká kronika Helmolda z Božova či iné dobové pramene, a jedinou studnicou vedomostí o vyhubenej časti slovanských kmeňov bola mi táto kniha. Vtedy mi vôbec neprekážalo otvorene protinemecké ladenie pôvodcu (a priznajme si, že v tomto prípade nebolo neodôvodnené), a kochal som sa tak krásnym príbehom a verným opisom činov velikánov, ako aj dokonalými kresbami, ktoré úspešne vťahovali mladého čitateľa do deja. Pán Pludek dokázal vykresliť dobové prostredie a náladu dokonalo: či už išlo o príbeh zo Samovej ríše alebo z mokradí Lužice. Je to jedna z tých kníh, pri ktorých poznáte záver (zánik kmeňov), no počas celého čítania akosi dúfate, že sa čosi stane, a že sa kniha skončí inak.
Pludek bol komunista, ale spisovateľ bol 100%, a aj vďaka jeho knihe som si našiel cestu k viere predkov. Kniha môjho detstva, ktorú odporúčam všetkým mladým rodičom.
Používateľ Miro.slav píše, že vo vydaní z roku 1971 chýba poľský Boleslav. Ja mám práve toto vydanie, ale keďže Boleslava mám rád asi ako českého Václava I. či ukrajinského Vladimíra I., vôbec mi to neprekáža. :)“... celý text
— Slavomír53
Faraónův písař
„Čteno po Rádci velkých rádžů a Nepříteli z Atlantidy, se kterými budu srovnávat. Nečetl jsem Waltariho, ale jednou to snad napravím. Kniha je obdobná jako Rádce i Nepřítel, příběh je vlastně obměnou. Dobrý hlavní hrdina uprostřed nekonečných intrik na panovnickém dvoře + značné ohrožení země od nepřátel vnitřních i vnějších + soukromé problémy atd.
Hodnocení uděluji takové střední, něco dobrého, nějaké nedostatky. Souhlasím v řadě bodů s MilanBrabec.
Přemýšlím nad poselstvím a morálním vyzněním celého příběhu. Faraon a jeho blízcí (včetně hlavního hrdiny) více či méně prosazují nový a netypický kult boha slunce Atona. Lidé se k tomu staví rezervovaně, ale prosazování je stále důraznější a bezohlednější. Měla investovaná energie smysl? Zlepšila skutečně život lidí nebo aspoň fungování země? Vše končí krvavým spiknutím Aje a restaurací poměrů.“... celý text
— Hledam94
Rádce velkých rádžů
„Kniha se mi moc líbila, protože popisuje zrání jednoho člověka, který v době svého mládí dělá chyby, ale postupným stárnutím začíná chápat to co má v lidském životě nějakou cenu a svůj vliv uplatní ve prospěch správné věci.“... celý text
— petr_
Rádce velkých rádžů
„*)edit
prolistoval jsem pár dalších stránek a objevil na nich magická jména jako Seleukos, Ptolemaios, Antigonos Jednooký atp.. Usadil jsem se proto do dokonalé pozice (je pohodlnější, než pozice lotosového květu) a knihu dočetl za odříkávání magické slabiky Óm. Upravuji hodnocení na 3*.
---------------------
Pamatujete si učebnici prvouky s pestrými obrázky? Měli jsme za úkol popsat, co na nich vidíme. Vlevo vidím rozkvetlý strom a pod ním sněhuláka. Tak mistr Pludek tohle umění povýšil na úplně nový level. Nejprve se dozvíme košatém mangovníku hustě porostlém liánami a obletovaným rojem bzučích včel opilých nektarem a obtěžkaných pylem pod kterým starci hrají hry na desce s černo-bíle se střídajícími poli za živelného a hlučného pobíhání polodivokých psů. Následují další klíčové informace o 2-3 jiných stromech (chýších, chrámech, polích, rozkvetlých loukách, do oblak se tyčících vrcholcích hor utápějících se v posledních oslnivě rudých paprscích zapadajícího slunce obletovaných hejnem splašených tučňáků za recitálů hlubokomyslných veršů nesmrtelné internacionály deroucích se z hrdel brahmánských mladíků s divokým výrazem v očích... eeh nechal jsem se unést). Po povinném popisu pojí Rádhagupta rýži z dřevěné misky v pozici lotosového květu a promluví se svým mistrem. Vlastní děj má asi třetinový rozsah oproti megalomanským popisným scénam a je poměrně zajímavý.
Tak někdy příště.. ale spíš ne.“... celý text
— bleekemolen
Faraonův písař
„V prvé řadě je třeba ocenit autorovu důkladnou přípravu a studium reálií. To je v knize strašně znát, musela to být obrovská práce a je třeba vyzdvihnout autorovu zodpovědnost v tomto směru. I když se v té obrovské snaze o věrnost a autenticitu nevyvaruje několika anachronismů, a to i v přímých řečích či vnitřních monolozích postav (středověká pavéza, moderní egyptologické pojmy Stará a Střední říše a koneckonců i Asie, což je označení pocházející až od Řeků).
Další drobnost, která mi ale zásadně vadila - jméno hlavní postavy Ani shodné s českou spojkou/částicí ani. Jakmile jím začínala věta, až po pár slovech jsem se zorientoval. Zbytečně rušivé, copak nešlo jméno trochu pozměnit (Ahni, Anu, Ane)...
A tím se dostávám k tomu hlavnímu. Nedobře, těžko se to čte. Strašně moc popisů a líčení, ale atmosféru se jaksi nedaří úplně vykouzlit. Kdesi jsem četl, že je Pludek mistrem dialogů - nu, zde je jich pomálu, nijak neposouvají děj. Ten je sám o sobě poněkud těžkopádný, někdy je zbytečně rozvláčný, jindy zase skáče zběsile dopředu. Postavy jsou značně ploché, jejich psychologie a motivace málo propracované.
Nu, jsem rád, že jsem to dočetl, ale byla to dřina, ne zábava. Asi si zase (snad už pošesté) přečtu Waltariho Sinuheta, abych si zlepšil chuť. Toho bych zájemcům o román ze starého Egypta doporučil jednoznačně, Faraonova písaře spíše ne.“... celý text
— MilanBrabec
Alexej Pludek - knihy
1962 | Zakutálený míč |
1986 | Faraonův písař |
1981 | Nepřítel z Atlantidy |
1983 | Pověsti dávných časů |
1979 | Rádce velkých rádžů |
1979 | Český král Karel |
1988 | Králevic, král, císař |
1987 | Rytířská jízda Jana z Michalovic |
1986 | Hledání antipoda |
1974 | Vabank |
Žánry autora
Novely Povídky Romány Literatura česká Sci-fi Fantasy
Štítky z knih
Indie nevěra nacismus Egypt alternativní historie Atlantida životopisy, biografie pro děti cestopisné příběhy pověsti
Pludek je 18x v oblíbených.