Lesní_chodec
komentáře u knih
Dějiny Itálie
Giuliano Procacci
Nějaký čas jsme váhal jestli neudělit čtyři hvězdy. Proč jsem nakonec zůstal na třech je vcelku prosté. Kniha se alespoň mě nečetla úplně snadno, myslím, že ikdyž jde o "jakés takés" odborné dílo, lze zvolit daleko plynulejší formu.
Co mi ale vadilo daleko více, bylo autorovo neskrývané stranění takřka všemu levicovému. To za mě dojem z knihy sráželo nejvíce. Jinak se bezesporu jedná o povedenou souhrnou publikaci, která pro základně obeznámené jedince jistě přinese mnohá vysvětlení.
Směšné lásky
Milan Kundera
Jedna z prvních Kunderových literárních prvotin. To že jde o ranou fázi autora, neubírá na její kvalitě. Jsem přesvědčen, že na čtení Kundery musí mít člověk náturu, pak je schopen opravdu ocenit především popis vnitřních pocitů a absurdit běžného života. Pro mě rozhodně ne poslední kniha od Kundery, jenž jsem přečetl.
Zámek
Franz Kafka
Jak už zde bylo řečeno, číst Kafku chce jisté vnitřní nastavení. U Procesu to šlo, tak nějak samo. Zámek pro mě byl těžší oříšek, který se po počátečním nadšením z příběhu propadal do (pro mě) nudných pasážích.
Italská cesta
Johann Wolfgang Goethe
První literární setkání s geniem jménem Goethe a navíc v milované Itálii. Z dnešního pohledu velice zajímavá retrospekce do dob dávno minulých a přesto (minimálně pro mě) mentálně tak blízkých. Rozsah Goethova zájmu byl opravdu neuvěřitelný. Části knihy, které se věnují popisu cesty, jsou naprosto dokonalé tím spíše, když máte vlastní zkušenost s danými místy.
Výpravy pro den i noc
Jiří Peňás
Další kniha ze série Peňasových "Výprav", která opět dosáhla kvality autorova standartu. Neznám jiný cestopis, který by tak inteligentně a zároveň citlivě zasazoval dané geografické informace do kulturně-historické perspektivy. Děkuji za podobné knihy.
O smyslu českých dějin
Josef Pekař
Pekař je v českém prostředí bezesporu pojem. Do současné doby jsem četl spíše sekundární výklady jeho díla, tak nadešel čas na primární zdroj. Obsahově nemám co vytknout, řada kapitol doslova brilantní. Bohužel forma uspořádání knihy a pro mě ne moc dobře čitelná čeština za mě knize zbytečně ubíralo na nesporné kvalitě. Přesto je pro mě Pekařův výklad našich dějin daleko sympatičtější, než více protlačovaný Palacký či Masaryk.
Výpravy pro čtvero ročních období
Jiří Peňás
Tohle je styl psaní, který jsem dlouhe roky hledal. Nádherná forma češtiny s řadou zajímavostí o daných místech a jejich zasazení do historické perspektivy. Jistě to není moje poslední (cestopisná) kniha od pana Peňase.
Přítomen!
Ezra Pound
Další z řady dnes už legendární edice Matanoia (od DP/KV). Tentokrát o mistru těch, kteří vědí Ezra Poundovi. Publikace se zde (mimo jiné) snaží rozbořit obraz básníka, který je roky systematicky budován jeho dvorní překladatelkou A. Kareninovou. Po přečtení je více méně jasné, kde Ez pevně stál! Za mě opět naprosto perfektní vydavatelský počin včetně výborného doprovodného materiálu.
Úpadek a pád osmanské říše
Alan Warwick Palmer
Po nedávné návštěvě Istanbulu jsem se rozhodl, že si tak trochu doplním alespoň elementární znalosti o dějinách Osmanské říše, jenž jsou neoddělitelnou součástí i našeho středoevropského prostoru. Volba knihy byla poměrně jasná, tím spíše, když za překladem stál pan profesor Kovář s bývalou manželkou.
Popravdě nečekal jsem takto strhující čtenářský zážitek. Alan Palmer a dokonalý překlad na mě od začátku knihy působil, jako kdybych si otevřel nějakou historickou knihu od mého milovaného Zamarovského. Mohu jen doporučit!
Třicetiletá válka: Stručná historie
Jan Kilián
Opravdu stručná historie tohoto fascinujícího období. Bohužel ona stručnost je jedna z největších slabin této knihy. Čornejova kniha ze stejné edice byla i znatelně čtivější. Přesto, pokud má někdo alespoň elementární povědomí o událostech a chce si vše jen připomenout, kniha je ideální volbou.
Matka země
Knut Hamsun (p)
Tohle je pro mě přesně jadna z těch knih, kterou bych mohl číst několikrát za život a stále by u mě navozovala onen těžko popsatelný pocit blaha. Přestože se v knize vlastně "nic moc neděje" je neuvěřitelně čtivá a poutavá. Hamsun přinesl velice zajímavý styl psaní, jenž těžko hledá srovnání.
Sebedestrukce západu 2.0
Václav Klaus
Sborník, který by neměl zapadnout a měl by být široce diskutován.
Až do konce!: Politická publicistika z let 1940–1945
Knut Hamsun (p)
Tak jako vždy i tentokrát se jednalo o působivou knihu z dílny Délského potapěče/Karla V. Autorské texty Knuta Hamsuna u mě tradičně přebíjí precizní "doprovodný" materiál z dílny Karla Velikého, který knize dodává úplně jiný rozměr, než kdyby se jednalo o samostatný Hamsunův text.
Gepard
Giuseppe Tomasi Di Lampedusa
Jedním slovem nádhera. Nečetl jsem moc lepších románů. Překrásný exkurz do doby, kdy jeden svět končí a nahrazuje ho pomalu jiný. Změna, která musí přijít, aby vše nakonec zůstalo stejné. Oceňuji i kvalitní překlad pana Pokorného (Odeon).
Demokracie jakožto problém
Alain De Benoist
Jak už býva u autora zvykem, opět se jedná o brilantní intelektuální dílko. Exkurz do problematiky "demokracie" s mnoha zajímavými argumentacemi. Jak už zmiňoval kolega v předešlém komentáři, kniha je nanejvýš aktuální, přestože byla vydána již v roce 1985.
Je potřeba pochválit i formu vydání a překladu. Od Sol Noctis opět špičková práce!
Žert
Milan Kundera
V prvé řadě úžasné svědectví doby a popis tehdejší atmosféry zprvu vášnivého budování a posléze tvrdého vystřízlivění. Kundera umí svými popisy vnitřních prožitků a myšlenek čtenáře vtáhnout do děje, že si připadá jako by se těch scén sám účastnil. První polovině knihy nemám co vytknout, taktéž oceňuji onen historický exkurz lidové písně a folklorů, které soudruzi uměli náležitě využít. Závěr knihy pro mě byl mírným zklamáním. I když maximálně zapadal do Kunderova stylu.
Den pro Šakala
Frederick Forsyth
Dnes v podstatě už klasika, která má taktéž vynikající filmové zpracování. Jedna z mála knih, ke které bych se dovedl vrátit nejspíše ještě několikrát. Za mě Forsyth mistrně zvládl popis tehdejších reálií a ducha doby.
Podvolení
Michel Houellebecq
Dlouho jsem o knize slýchával a četl. Názory na ní se různily. Vše ovšem naznačovalo, že půjde minimálně o z průměru vystupující text. Už po pár stranách mi bylo jasné, že sem nesáhl vedle. Houellebecq mě svým stylem psaní pohltil. Je to zvláštní, ale připadá mi, že takto umí psát jen Francouzi (Celine, Camus ...). Navíc to vysoce aktuální téma, které je jistě hodně "zromantizované" co dějové linie týče. Pro mě určitě ne poslední kniha od autora.
Agónie a extáze
Irving Stone (p)
Il magnifico! Tohle není "jen" kniha o jednom z nejúchvatnějších umělců všech dob, ale také nádherně plastický obraz renesančního věku v překrásné Itálii. Irvingu Stonovi se opět podařilo vytvořit takřka dokonalý stroj času. Tahle kniha bude v mé mysli rezonovat asi do konce mých dnů.
Češi a Slované v arabských rukopisech
Charif Bahbouh
Útlá brožurka, která shrnuje (překládá a vykládá) informace o zemi Buwajma (Bohemia), městě Frága ((Praha) která je vystavěna kameny a vápnem) a panovníkovi Buwajslawovi (Boleslavovi) a dalších popisků slovanských "zemí" a kmenů. Informací není mnoho, přesto mají na základě stáří (10. století) a informačního vakua z našeho zeměpisného prostoru velkou cenu.