Lesní_chodec komentáře u knih
Kniha pro všechny, kteří se zajímají o fenomén tzv. "Evropské nové pravice", která je původně Sunićovou disertací. Díky tomu, že jde o (závěrečnou) vysokoškolskou práci, má text místy dosti deskriptivní (akademickou) formu. Čte se ovšem velice snadno. A pro úvod do problematiky ENP je ideální.
Překlad od pana Šebesty je opět na vysoké úrovní, taktéž grafické zpracování knihy. Sol Noctis nasadil pomyslnou laťku opravdu vysoko! V dodatcích knihy lze nalézt "Manifest Nové pravice", který na začátku milenia sepsala (především) vůdčí postava Alain de Benoist. "Manifest" byl již vydán v rámci de Benoistova "Totalitarismu" v podání Délského potapěče. Vše je tedy náležitě "opoznámkováno" perfekcionistickou rukou Karla Velikého.
Tolkien a jeho (knižní) svět je vždy zarukou kvality! Koho by nebavilo se ponořit do úžasného fantasy světa, který má po trošku hlubším zamyšlením s tím reálným mnoho společného. Knihu jsem přečetl již před lety, ale přesto ve mě do dnešních dnů zůstává upřímné nadšení a napětí, které mě provázelo po většinu stran. Tolkiena bych rozhodně neváhal zařadit dnes už mezi "klasiky" evropské literatury!
Texty pana Kechlibara mám velice rád. Když jsem zjistil, že chystá vydat svojí první beletrii, která se bude odehrávat v scenériích "občanské války" na jihu Francii, neváhal jsem a knihu si předobjednal. Kniha mě svými příběhy nezklamala, opět zde byl znát osobitý styl autora. Na druhou stranu musím upřímně dodat, že "Zapomenuté příběhy" řadím o třídu výš a proto "jen" tři hvězdy v hodnocení.
Když jsem knihu dostal prvně do ruky, čekal jsem jen a pouze protektorátní "propagandu". Jakým milým překvapením byla vědeckost knihy, která se v historickém výkladu opírá především o starší studie legendárního profesora Pekaře. Po Rádlově Válce Čechů s Němci další výborná kníha, která doslova trhá Palackého vybájený výklad české historie. Škoda, že český vzdělávací systém tohle po tolika letech nebyl ještě schopen reflektovat...
Jeden z nejlépe napsaných románů co jsem kdy četl! Především druhá polovina knihy mě neskutečně bavila. Stylistika a skladba vět pro mě byla velkým osvěžením. Stěží si představit jaký údiv musela kniha zaznamenat při svém prvotním vydání. Nesmíme zapomínat i na mistrný překlad Anny Kareninové, který patří opravdu k tomu nejlepšímu. Jistě to pro mě nebyla poslední kniha, kterou si od Celiného přečtu.
Opět pan Kechlibar nezklamal. I druhé pokračování knihy přineslo řadu nevšedních a velezajímavých příběhů, o kterých většinová společnost skoro jistě nemá páru. Styl psaní je opět více než příjemný, škoda jen, že kniha vždy tak rychle "uteče"...
Těžko budete hledat knihu, která na necelých třista stranách nabídne tak rozsáhlé informace a odkazy, které přemýšlivější čtenáře přivedou k řadě dalších autorů a myšlenek. De Benoistovi se podařilo vytvořit úžasnou vědeckou práci, které je s určitými znalostmi reálií velmi dobře čitelná.
Původně jsem měl obavy o kvalitu překladu, ale musím s naprostou upřímností smeknout před prací pana Šebesty. Kniha je i po tiskařské stránce velice zdařilá. Jediné co bych mohl vytknout, je absence vlastního poznamkové aparátu, který by méně znalým čtenářům značně usnadnil místy náročnou četbu.
Velká škoda, že si autor nedal větší práci s korekcí a celkovou čitelností některých příběhů. Zarovnání textu jinak než do bloků, taktéž působí dosti amatérsky. Přesto je to rozhodně zajímavé čtení, které Vás přenese na přelom 80/90´s, které byly ve všech směrech opravdu dosti divoké. Především ty první porevoluční roky.
Takhle nějak si představuju populárně-naučnou knihu, která má kvality vědecké práce a přesto všechno se čte snadno jako kvalitní beletrie. Nemám co vytknout. Téma objevů je zde rozepsáno opravdu široce a na nic neni zapomenuto! Jsem přesvědčen, že i ve světovém měřítku by podobná kniha byla považována za vysoce kvalitní!
Opět mě autor nezklamal. Výborná kniha, která neskutečně rychle utíká. Autor opět prokazuje neskutečný přehled napříč vědními obory a vykresluje zajímavé hypotézy budoucnosti, které já tak růžově nevidím. A proti mnohým bych se i tvrdě postavil!
Přestože nesdílím tak nadšený pozitivistický pohled na život a člověka obecně, tuhle knihu by si měl přečíst doslova každý! Už jen pro ten obrovský rozsáh témat, které na 400 stranách shrnuje.
Tak trochu jiná kniha, než běžná románová tvorba autora. Text je dost nelineární, místy na sebe nenavazuje. Prolíná se tam řada zážitků z minulosti, přesto se čte poměrně snadno.
Zajímavé sledovat jak se pováleční "demokraté" snažili z naprosto (duševně) zdravého Hamsuna udělat blázna. Doslova se tu nabízí srovnání s americkým (italským) básníkem Ezra Poundem, který dopadl ještě hůře.
Těžké, těžké a ještě jednou těžké čtení. Přestože si myslím, že mám do fyziky trošku větší vhled než průměrný člověk, tak musím s pokorou uznat, že především v druhé polovině knihy jsem dost často netušil o čem je řeč.
Část, kde se probírá newtonovská fyzika u mě byla srovnatelně zajímavá jako například Saganova naučně-populární sága dokumentů Cosmos.
Vskutku zajímavé a osvěžující čtení, které mě až na drobné pasáže bavilo a nutilo se ke knize stále vracet. Velice oceňuji nelineární rozložení příběhu, které povětšinou moc nemusím. Tady to mělo své místo.
Popisům vnitřních pocitů hlavních hrdinů a jejich vlastní iracionality nelze nic vytknout, zde je vidět rukupis opravdového umělce. Taktéž pasáže, kde se Kundera snaží vlastním pohledem vykládat velikány filosofie, které zasazuje do příběhu knihy bylo velmi dobré. Poslední věc, kterou musím vyzvednout je dokonalý popis normalizační atmosféry. Rád si od autora ještě něco přečtu.
Rozhodně zajímavá a nevšední sonda, kterou by si měl přečíst každý student sociálních vědních oborů, tak nadšený fanda věd přírodních. Dennet v útlé knížce přichází z řadou myšlenkových experimentů, které pro mě osobně byly velmi přínosné. Popravdě bych tímto způsobem nejspíše sám nikdy neuvažoval. A tak by mi do současných dnů, byly zakryty perspektivy, které tato kniha nabízí.
Jediné menší mínus bych udělil za to, že některé pasáže se poměrně táhly a nečetly se zrovna snadno. Což je u propagátora analytické filosofie vcelku škoda.
Kniha na téma, které není českými katedrami filosofie nikterak zvláště reflektováno. Najdou se vyjímky z oblasti analytické filosofie (Peregrin) či lidí, kteří se zaobírají transhumanismem (Petrů). Přesto je kniha podobného tématu v českojazyčném prostředí spíše vyjímka.
Také Vám příjde na průběhu Sametové "revoluce" něco zvláštního? Pokládate si otázky, jak mohla partička okolo bohéma Havla položit systém, který držel v rukou veškerou represivní moc a o svých opomentech věděl naprosto vše?! Nepříjde Vám zvláštní, že jedna z nejmocnějších vojenských mocností své doby, bez výstřelu "pustila" veškeré své satelity a sama na svém území dovolila převrat?
Pokud chcete znát alespoň částečný náčrt vysvětlení výše položených otázek, je Analýza 17. listopadu právě pro Vás. Publikaci bohužel škodí, že chybí jakékoli zdroje a odkazy, taktéž by bylo vhodné doplnit o výpovědi akterů, kteří po převratu nebyly nově nastolené elitě v čele s Havlem po chuti.
Kniha přináší řadu zajímavých informací, které v běžně v literatuře o evoluční biologii nenajdete. Přesto se mi kniha četla poměrně těžko a to jsem na podobný styl a obsah více než zvyklý...
Tradice Národní myšlenky pokračuje, tak by se dala v krátkosti shrnout publikace, která přináší velice zajímavý a poutavý pohled na jednu z nejzajimavějších postav novodobé rumunské historie - Kapitána a jeho Legii.
Člověk by si po prvotním přečtení, takřka minimalistické "povídky" z pera japonského klasika Mišimi, ani neuvědomil toliko souvislostí a podnětů, které tento text váže na předmoderní císařské Japonsko. Karel Veliký, jak už je jeho dobrým standardem, svým perfekcionismem přidává vybroušený poznámkový aparát a řadu dalších textů, které čtenáří nabídnou více než slušný vled do fenoménu Mišima a cisařského Japonska.
Velice zajímavá kniha, která přináší osobní pohled na události rozpadu a zániku SSSR. Autor sám fungoval ve vysokých pozicích státního aparátu a dokonce pracoval jako jeden z Gorbačovových poradců. Neméně zajímavé jsou i pro našince události, které mají velikou návaznost na naší zemi. Především tzv. Pražské jaro. Závěrem je však třeba dodat, že především odbdobí tzv přestavby a pasáže věnované poslednímu vládci SSSR, lze brát z větší kritičností. Autor sám často až zbytečně Gorbačova ušetřuje kritice, která by v mnoha ohledech byla jistě oprávněná.