Cesta do nebe přehled
Nicol Keithe
Tady nahoře na pódiu mi patří celý svět. Když moje kapela hrábne do strun a já začnu zpívat, v jednotlivých tónech vás donutím tančit, smát se nebo plakat. Budete cítit to, co já. Můj život je poklidný a téměř bez jediného mráčku, dokud ho nespatřím. Chladný, nepřístupný, opředený něčím tajemným, co mi nedá spát a proti kouzlu mých tónů je naprosto imunní. Jeho přítomnost mě dráždí a on? Zapomněl si všimnout, že vůbec existuju. Jenže pak nás osud smete na jednu společnou cestu a my do sebe okamžitě narazíme ostrými rohy. Dokážeme někdy najít společnou řeč? Dokážeme vedle sebe vůbec existovat? A co když láska vždycky není tím nejsilnějším, co můžeme cítit?... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Cesta do nebe. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (6)
Milujete číst YA z prostředí střední školy? Tak mám pro vás tuhle novinku
Hlavní hrdinkou je Linda, puberťačka na střední škole, která má nos nahoru, je egoistická, namyšlená a nedokáže pochopit, proč kluk, do kterého se zamiluje, ji nechce. Můžeme sledovat její vývoj, i když na konci mě mrzelo, co udělala, i když dle ní to bylo nezbytné.
TOM - nepřístupný kluk, který rozhodně není lamač srdcí a jeho středobodem jsou holky, jako hodně kluků v jeho věku. Můžeme sledovat také jeho vývoj a to, jak dává zabrat Lindě (chichi ).
Jejich postupný vývoj je hezky napsaný, není to klasické: miluju ho, kroužíme kolem sebe a bum, je to. Tady je jejich láska postupná, trvá to, než se něco změní a to se mi líbilo. Konec příběhu je určitě nečekaný! Koukala jsem na to, jak péro!
Prostředí školy, učení, kamarádek je tu dost. Vrátilo mě to zase do středoškolských let a říkala jsem si, ještě že tohle mám za sebou.
Je tu hezky vidět, jaké jsou ty pubertální roky - první lásky, zklamání, nešťastná láska, pařby, depky a to všechno, jak může ovlivnit naši náladu, ale i známky. Kdybych byla v tomto věku, kniha by mi extrémně sedla a našla bych se v tom víc, než když mám dvě děti a škola je tytam...
Autorka píše velmi čtivě, lidem v tom věku velmi blízko, že se v tom najdou a budou Lindu o dost víc chápat, než třeba já. Určitě knihu doporučuji, pokud je pro vás prostředí, věk i žánr
Písničky a hudba - to je velkým tématem knihy, které ten příběh tak oživovalo a prolínalo se to. Ať české, nebo zahraniční! To se mi opravdu dost líbilo a Nicol napsala sem i její píseň, o které uslyšíme
(SPOILER)
Miluji knihy z hudebního prostředí, líbil se mi playlist a hodně se nasmála.
Tato kniha je však pro mladší čtenářky.
Autorka mě neskutečně naštvala chováním Lindy k Tomášovi.
Sice měla 18, ale chovala se jako 15 - ti letá.
Z takové nebeské lásky svou nelogickou žárlivostí si Tomáše nezasloužila !!!
A proto musím hvězdu ubrat :-(
Žárlivost je nemoc a žít s ní, ukočírovat ji do patřičných mezí, není vždycky tak lehké,
jak se na první pohled může zdát.
Užírá vás zevnitř, nedopřeje vám klidu. Nedovolí vašemu rozumu, aby věci objektivně zhodnotil a pomohl vám vidět jasně. Ne. Žere vás. Kousek po kousku, minutu za minutou,
den za dnem...
„Říkám to teď Bohu, že stojím někde v rohu a chci s tebou spát.
Zpovídám se duši, Tvůj hlas zní mi v uších, kde jsi zůstal stát?
Chci cítit jenom tebe, vzít tě zpátky dolů z nebe, slyšet zas tvůj smích.
Splynout s tvým tělem, srdce duši bere zpět do bílých cích.
Přijde mi to prázdný, byli jsme dva blázni, co jen chtěli žít.
Naše věčný sliby, slova víc než milý, sbohem, můžeš jít.
Kam zmizely víly, žádný temný síly mi tě nevrátí, žádní velcí draci,
nadobro tě ztrácím, nic to nezvrátí.
Už nejsi můj, nejsem tvá, máš hlavu v mým klíně.
Utápím obavy v růžovým víně…“
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Cesta do nebe v seznamech
| v Právě čtených | 1x |
| v Přečtených | 20x |
| v Doporučených | 1x |
| v Knihotéce | 58x |
| v Chystám se číst | 23x |
| v Chci si koupit | 5x |
| v dalších seznamech | 1x |
Cesta do nebe
Ten, komu už jsem knihu četla, tak ví, že ode mě dostává průběžně smrť mých pocitů a tahle paní to teda schytala maximálně. Ona mě emočně rozbila, normálně mě zabila. Já si ze začátku říkala, ty jo to je super, taková středoškolská oddychovka, ale potom... já se s tebou, Nicol, normálně nebavim
Tohle bylo jiné. Hlavní postava velmi brzy zjistí, že je zamilovaná, leze vám na nervy, rozesměje vás a tak nasere, že máte chuť rozbit svůj vytoužený mobil. Tomáš... Já můžu říct jen... ách. Nebyly tu zadržované touhy a u Tomáše jsem opravdu nevěděla, jestli nějaké má. Největší bomba byla ale její rodina. To,jak spolu drželi, jak byli vtipný a měli se rádi... To by mohl kde kdo závidět. Cesta do nebe je urcite kniha, ke které se vrátím.