Cesta kolem mé hlavy za čtyřicet dnů přehled
Miroslav Skála
Cesta kolem hlavy Roberta Kiliána, profesora češtiny, se koná na Slunečním dvoře, pohostinném přístřeší pro lidi přepracované a přetažené, kteří trpí nepokoji, napětím, bolestmi, zkrátka tím, čemu se dnes říká neurastenie. Ovšem autor tuto cestu za svým hrdinou nekoná proto, aby čtenáře pobavil na účet takto potižených lidiček. Skrze svého hrdinu, skrze postavy „slunečníků a slunečnic“ i lékařů zavede čtenáře do zajímavých zákoutí jeho vlastního nitra, které občas vyvádí každému majiteli potměšilé kousky. Je to tedy cesta dobrodružná s nečekanými překvapeními, při které si autor neodpírá dobrodružný úsměv nad sebevědomím různých psychologických škol, přesvědčených, že právě ony vypočítaly beze zbytku záhadu rovnice, zvané - člověk.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Cesta kolem mé hlavy za čtyřicet dnů. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (25)
Přečetl jsem si, protože jsem již dávno viděl film. Po přečtení jsem se na film podíval znovu pro srovnání.
V knize je toho samozřejmě více a děj je trochu jiný.
Obě tato díla jsou svébytná a vzbuzují nostalgii a humorný nadhled.
Úsměvná, milá knížka, která je napsaná krásnou češtinou a dává prostor k zamyšlení. Rozhodně je kniha lepší než film a stojí za přečtení. Bavila jsem se.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Cesta kolem mé hlavy za čtyřicet dnů v seznamech
v Přečtených | 136x |
ve Čtenářské výzvě | 18x |
v Doporučených | 4x |
v Knihotéce | 62x |
v Chystám se číst | 44x |
v Chci si koupit | 4x |
v dalších seznamech | 1x |
Štítky knihy
láska humor zfilmováno partnerské vztahy psychiatrické léčebny psychiatrie svatební cestaAutorovy další knížky
2004 | Svatební cesta do Jiljí |
1979 | Cesta kolem mé hlavy za čtyřicet dnů |
1981 | Uvěřitelné příhody doktora Papula |
1984 | Holubník na odvrácené straně Měsíce |
1963 | Hovory s veverkou |
Moc hezká kniha, ten název přesně vystihuje to o čem to je, knížka je skvělá, film je výborný, v pozici Kiliána jsem viděl pana Havelku a jeho lidský humor a rozum. Rozmluvy s ostatními pacienty, úvahy nad svou vlastní úlohou na tomto světě, nebo svébytí pacienty Slunečného dvora, to vše je podhoubím pro příběh, kdy člověk poznává v dospělosti sama sebe a pokouší se najít důvod se ze sebe sama nezbláznit. V knize je toho víc a myslím, že hodně podstatného ve filmu není, ale příběh je v každém zpracování milý a příjemný. "Nezoufejte, třeba se za rok zase složíte a vrátíte se k nám" - každý by asi občas potřeboval nějaký ten pohodový pobyt na podobném místě, kde se vlastní svět schová před světem venku.