Cesta na výsluní: Zahraniční politika Sovětského svazu 1917-1945 přehled
Bohuslav Litera
https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/279805/bmid_cesta-na-vysluni-zahranicni-politik-JRN-279805.jpg
5
3
3
Zahraniční politika Sovětského svazu 1917-1945. Z občanské války v letech 1917 až 1920 vyšlo sovětské Rusko sice jako vítěz, avšak téměř dokonale diplomaticky izolované. Už o dvě desetiletí později, během druhé světové války, však Stalin jednal jako rovný s rovnými s nejmocnějšími státníky světa, s Rooseveltem či Churchillem. Jak k takovému mocenskému vzestupu došlo? Kniha Cesta na výsluní analyzuje hlavní směřování zahraniční politiky Sovětského svazu v letech 1917–1945, včetně jejích náhlých, avšak zásadních obratů. Sovětská politika byla vždy řízena tak, aby Moskvě zajišťovala prostor pro dosažení jejích bezpečnostních, teritoriálních a ekonomických zájmů. Zvýšená pozornost je zde věnována československo-sovětským a polsko-sovětským vztahům, protože polská otázka se stala jedním ze zdrojů poválečné studené války.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Cesta na výsluní: Zahraniční politika Sovětského svazu 1917-1945. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Cesta na výsluní: Zahraniční politika Sovětského svazu 1917-1945 v seznamech
| v Přečtených | 7x |
| v Knihotéce | 10x |
| v Chystám se číst | 3x |
| v Chci si koupit | 2x |
Štítky knihy
Sovětský svaz zahraniční politika 1. pol. 20. století politologie
V knize v zásadě není nic, co by nebylo možné najít někde jinde, na druhou stranu se věnuje pouze popisu zahraniční politiky SSSR od Říjnové revoluce do konce II. světové války, aniž by zabíhala do jiných oblastí, tvoří tak jeden celek a obsahuje jedno hlavní téma. Jak uvádí popis knihy, od revolučního nadšení v letech I. světové války a snahy je uplatnit i v mezinárodních vztazích, dospívá SSSR k pragmatičtějšímu pojetí a postupnému posilování pozice, vymaňování se z izolace i prostřednictvím vztahů s Německem, aby si v roce 1939 vybral a získal nějaký čas k dobru. Autor velmi střízlivě (ve smyslu nikoli jednoznačného odsudku takového přístupu, ale zvažování možných motivů k němu) hodnotí postoje SSSR nejen v době uzavření paktu o neútočení, ale i později v průběhu války do roku 1941, i později na konferencích Velké trojky.