Cikán je Cikán přehled
Lidia Ostałowska
Romové se vždy lišili od "většinové" společnosti - fascinovali ji i dráždili. Pronásledování a pokusy o asimilaci jsou v dějinách tohoto národa přítomny už od středověku, kdy do Evropy přišel. Literární reportáže známé polské reportérky přibližují život Romů v postkomunistických zemích z mnoha perspektiv. Autorka se vydává například mezi Romy do severních Čech, bulharských věznic nebo rumunských ghett. Sleduje střet staré kočovné, svobodomyslné kultury a moderního světa. Zkoumá, jak se vztah k Romům proměňuje v návaznosti na historický a politický vývoj nebo jak reagují na jejich přítomnost západoevropské státy - například v souvislosti s masovou emigrací českých a slovenských Romů do Anglie či Kanady. Autorka se snaží vnímat romský problém z odstupu, hovoří nejen s Romy, slovo dostávají rovněž představitelé měst, zaměstnanci vězení, sousedé... Kniha literárních reportáží Cikán je Cikán nepřináší jednoduchá řešení ani odpovědi, ale snaží se zachytit problémy a životy skutečných lidí.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Cikán je Cikán. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (6)
Asi jsem čekala od knihy něco jiného. Nijak mě kniha nepřekvapila. Prostě Cigán je fakt Cigán...
Za mě zajímavé zachycení života této etnické skupiny, na to čím si lidé procházeli a jak kde žijí. Knížka čtenáři víc odkryje možné příčiny složitého vzájemného soužití.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Cikán je Cikán v seznamech
v Přečtených | 61x |
ve Čtenářské výzvě | 7x |
v Doporučených | 1x |
v Knihotéce | 29x |
v Chystám se číst | 54x |
v Chci si koupit | 18x |
v dalších seznamech | 4x |
Štítky knihy
polská literatura Romové, cikáni
Velice zajímavá reportážní kniha od polské reportérky Lidie Ostalowské. Romové jsou pozoruhodnou a nehorázně rozmanitou etnickou skupinou, se kterou se dostává do styku celá Evropa. A přitom jsou nepochopeni a stigmatizováni, v různých prostředích jinými prostředky.
Úsměv na tváři mi posléze vykouzlila kapitola Ederlezi, která pojednává o romské osadě Šuto Orizari, ležící na předměstí Skopje, kterou jsem za mého studijního pobytu v Severní Makedonii několikrát navštívil. Šutka stojí za to.
Některé kapitoly byly stravitelnější než druhé. U některých jsem se totiž doslova ztrácel v ději, neboť počet postav a protagonistů byl tak vysoký, že jsem si jména zkrátka nebyl schopen zapamatovat.