Čím jdu rychleji, tím jsem menší přehled
Kjersti Annesdatter Skomsvold
https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/202190/bmid_cim-jdu-rychleji-tim-jsem-mensi-SDr-202190.png
4
106
106
Každé ráno si Mathea Martinsenová v novinách pročítá úmrtní oznámení. Už jen ze zvyku. A představuje si, že mezi nimi brzy najde to svoje. Jaký verš by si vybrala? Žila pro svého manžela a teď zůstala sama. S ostatními lidmi neměla nikdy moc co do činění, nebyla mezi nimi totiž vidět. A teď nechce zemřít, dokud se někdo nedozví, že žila. Jenže co by o sobě světu vlastně měla říct? Čím jdu rychleji, tím jsem menší je tragikomický příběh o tom, jak se také žije naplno, o strachu ze smrti a strachu ze života, o samotě ve dvou a samotě mezi lidmi, o statistické pravděpodobnosti, o čase a o tom, co člověk může dělat, když umí plést čelenky a vymýšlet skvělé rýmy, ale neví, jak otevírat sklenice s marmeládou, natož jak po sobě zanechat stopu.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2014 , ArgoOriginální název:
Jo fortere jeg går, jo mindre er jeg, 2009
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Čím jdu rychleji, tím jsem menší. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (31)
Boľavé čítanie. Kniha tak jednoduchá až je komplikovaná. Zdanlivo nudné riadky sú vlastne len tréningom našej empatie a citlivosti.
"Niekedy však človek musí dať zmysel aj samej nezmyselnosti."
P.S. Knižku som si dala ako opakovanie po desiatich rokoch (môj komentár z roku 2016 vložený na tejto stránke je v skutočnosti skopírovaný z inej stránky z roku 2013).
...dovidenia o ďalších desať rokov, Mathea..
Norský tragikomický román , který dostal i cenu za prvotinu roku… No já to nepovažuju ani za komické, ani za román. Po první třetině mi asociačně vytanul v mysli Krajčo jakožto generátor náhodných slov, myšlenkové pochody introvertní úzkostlivé seniorky někdy prostě neměly ani hlavu ani patu. Nakonec jsem se ale začetla a četla a četla.
"Kradla jsem v obchodě, řekla jsem Agemu přesný čas, zakopala jsem schránku se vzkazem do budoucnosti, upekla jsem žemle, zapnula sporák, zkusila si naplánovat vlastní pohřeb, dělala jsem strom a pak to nejtěžší ze všeho - telefonovala jsem, to je víc, než jsem čekala, že zvládnu, a přesto sedím tady v bytě a pořád se úplně stejně bojím života a smrti."
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (2)
„Smutek je těžký, ztráta je velká, ale díky jsou ještě větší.“
„Člověk se nesmí zastavit, protože jinak upadne do zimního spánku, a než si to uvědomí, život mu proteče mezi prsty.“
Kniha Čím jdu rychleji, tím jsem menší v seznamech
| v Právě čtených | 1x |
| v Přečtených | 136x |
| ve Čtenářské výzvě | 19x |
| v Doporučených | 5x |
| v Knihotéce | 35x |
| v Chystám se číst | 63x |
| v Chci si koupit | 13x |
Štítky knihy
norská literaturaAutorovy další knížky
| 2014 |  Čím jdu rychleji, tím jsem menší |
| 2020 |  Tridsaťtri |
| 2022 | Dieťa |
Krásná "divnoknížka", která se mě dotkla. U čtení jsem si vzpomněla na Eleanor se má vážně skvěle a taky na Listopadové motýly. Konec - mazec.
I když se rozsahem jedná spíše o novelu a ze začátku jsem přemítala, co to vlastně čtu, tak postupem času mi hlavní hrdinka Mathea (které táhlo na sto let) čím dál více přirůstala k srdci, stejně jako její manžel Epsilon, jenž všechno vyjadřoval pouze matematicky a statisticky.
Příběh spíše pocitový a vzpomínkový než dějový, o stáří, samotě, skrývání se před světem, strachu, smrti i odhodlání.
Jemně okořeněno humorem, ale taky smutkem, zajímavými myšlenkami, originálně zpracované.
Viděla jsem u @knizku.kafe.a.klid a @kreat.lucka - díky za doporučení.
Jen malé upozornění - spoustě lidem nemusí sednout (je to opravdu zvláštní text), mě se ale líbilo moc a věřím, že se mi Mathea jen tak z hlavy nevypaří.
"Jak tu tak ležím v posteli, nejsem vůbec netrpělivá, naopak, a přála bych si, abych si to málo, co mi ze života zbývá, mohla schovat na dobu, až budu vědět, jak s tím naložit."
"Kdo si nalhává, že stačí mít spoustu práce, aby člověk nebyl osamělý, ten klame sám sebe, podstatné je ale to, že o jeho samotě pak nevědí ostatní."
"Čas je relativní. Den s Epsilonem například není stejný jako den bez něj."
"Uvědomím si, že žádnou plavbu kolem světa ani závratnou kariéru jsem nepotřebovala, a v tu ránu už nejsem těžká jako olovo. Už jen asi tak jako stříbro. A stříbro není žádná překážka."