Čingischán a utváření moderního světa přehled

15.12.2021

Zaujímavý, i keď možno trochu príliš idealistický pohľad na Džingischána a jeho nasledovníkov nielen ako na dobyvateľov a tvorcov obrovskej ríše, ale aj štátotvorcov a šíriteľov myšlienok slobodného obchodu, náboženskej tolerancie a výmeny vedeckých poznatkov.

03.04.2021

Kniha začíná téměř poeticky, hned v první kapitole se čtenář ocitá na břehu řeky Onon, na jejím horním toku, ve východním Mongolsku, v údajném Čingischánově rodišti. Snadno si představí zelenou trávu, modré nebe, koně, jezdce, znesvářené kmeny, podivná, dnes nepochopitelná, kulturní pravidla stepních obyvatel, tvrdý a těžký život v jurtách, v koňském sedle, s lukem v ruce. Drsnou, ikonickou a podmanivou krajinu studených mongolských stepí.

V první části se autor zevrubně věnuje Čingischánově rodině, dětství, dospívání, důležitým formativním událostem, postupné cesty k moci, ke sjednocení kmenů. Obšírně čerpá z Tajné kroniky Mongolů, nejstaršího dochovaného pramene mongolské historie, jakési literární kroniky Čingischánova rodu, rodiny a historie Mongolů. Vše je psáno velmi čtivě, prozaicky. Částečně se prolíná s doloženými historickými událostmi, dějinami mongolské říše, expanzí napříč téměř celou Asií, přes střední východ až do Evropy.

Autor dokazuje, že podtitul knihy není zvolen prvoplánově, nebo jakkoliv nezaslouženě. Detailně popisuje hlavní události světových dějin, například dobytí Bagdádu, vyvrácení Islámských říší a tím de facto ukončení „zlatého věku“ Islámu, strategické úspěchy Kublajchána v Číně, zničení dynastie Sung, dobyvačné pokusy dále na východ. V souvislosti s dneškem nelze nezmínit spojitost mongolské expanze a morových epidemií původem v Číně a následný přenos do Evropy. V části popisující dobyvačné války a expanzi je samozřejmě důraz kladen na další členy Čingischánova klanu, zejména syny a další příbuzné. Kniha je plná zajímavých detailů mongolských kulturních zvyklostí, stepních zákonů, pravidel, nesmírně zajímavých etnografických a antropologických poznámek.

V neposlední řadě nelze přehlédnout smutnou a varující poslední část, plnou otřesných detailů perzekuce mongolských učenců a spisovatelů, snažících se oživit mongolské tradice a historii, navzdory vládnoucí tyranii komunistických zrůd po obsazení Mongolska bolševiky během ruské občanské války a následně navzdory loutkové vládě stejných tyranů po vyhlášení „nezávislosti“, přesto však v reálném a těsném područí Sovětského svazu.

Čtenářům zajímajícím se o středověké dějiny asijských stepních říší a národů a o jejich přesah do současnosti jednoznačně doporučuji.