Činžový dom v Botafogu přehled
Aluísio Azevedo
https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/119337/bmid_cinzovy-dom-v-botafogu-dQF-119337.jpg
5
12
12
Román Činžový dom v Botafogu patrí medzi tie diela, ktorými sa Aluísio Azevedo preslávil a získal si popredné miesto v brazílskej literatúre devätnásteho storočia. Ako skvelý maliar životného prostredia a vynikajúci znalec duše davu v ňom zobrazil typické figúrky predmestskej riodejaneirskej štvrte Botafogo pri práci i pri nespútanej zábave, vo chvíľach radosti, ale aj v ťažkých hodinách smútku a nešťastia. Z množstva výborne odpozorovaných postáv, ktorými autor bohatu zaľudnil svoj román, sa vyníma Joao Romao, krčmár a majiteľ barakovej kolónie, a čierna Bertoleza, jeho družka, čo mu verne stála po boku vo chvíľach dobrých a zlých až do čias, kým mu nepomohla postaviť sa na nohy a zbohatnúť. Keď sa jej druh stal zámožným človekom a nadobudol spoločenské postavenie, stala sa preňho už len lacnou pracovnou silou a nepohodlnou slúžkou, ktorá musela zmiznúť z jeho života, ak si chcel priviesť k oltáru jemnú, prácou nezodratú bohatú nevestu. Sýtymi farbami a istými ťahmi štetca zrelého realistu vykreslil Azevedo i osudy ostatných nájomníkov barakovej kolónie Sao Romao, osud portugalského kamenára Jeronima, ktorý pre zvodnú a krásnu mulatku opustí zákonitú manželku, osud mladučkej Holubičky, miláčika osady, ktorá napokon skončí na rohu ulice, životnú cestu Mirandu, večného krčmárovho súpera, i desiatok práčok bielizne, ich rodinných príslušníkov a známych. Azavedov jazyk je živý, jadrný a bohatý, plný ľudovej obrazotvornosti, zavše však aj dosť drsný a šťavnatý, tak ako znel z úst ľudu.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Činžový dom v Botafogu. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (3)
!!! možné SPOILERY !!!
nalezena v knihobudce...a přečtena nakonec za jedno odpoledne..zažrala jsem se do té liné, horké atmosféry, kde řvou ptáci, vlhký vzduch se nehýbe, praží slunko a po nocích se ozývají hlasy šelem z pralesa...ponořila jsem se mezi pestrou společnost bydlící na předměstí v Osadě Sao Romao..posouchala hovory žen u necek s prádlem, řešila jejich starosti (dospívání a svatba Holubičky, věštby šílené Pauly alias Čarodějnice, Bokatá a její rodina, s kým spala Leokádie....) sledovala chlapy do kamenolomu...postávala u pultu v krčmě Joaa Romaa, dokonce i nakoukla do hokynářství jeho družky Bertolezy...také jsem se stavila na čaj k baronu Mirandovi...prostě jsem vpadla do víru událostí mezi obyčejné lidi, obývající koncem 19.století takovéto osady, rostoucí a rozvíjející se jako houby po dešti a pořádně si to užila. Zejména ty kontrasty, vzestupy a pády, život se dere kupředu a zastavit nejde...
Autor dobře pracuje s jazykem, lehce navodí atmosféru - či už sambového večírku při svitu měsíčku, či bitky chlapů na nože...ukazuje nám drobné lidi pěkně po realisticku - bez příkras, ba místy až tvrdě strhává závoj z očí...některým postavám by jsem dopřála lepší osud (rozkol v manželství Jeronima a Piedady, jejich úpadek, smrt Bertolezy - zároveň autor řeší černošskou otázku a otroky obecně, nehoda v lomu, požár a ušlapání dítěte Augustiny a Alexandra..)
Zaujala taky postavička Leónie - "francuzky" s šarmem a penězy - ve skutečnosti nevěstky, v románu opakovaně označené slovem "kokota" ( které místní policajt Alexandre neváhá dát svou dceru na výchovu - krásný kontrast paradoxů...) Leónie je mezi osadníky zkrátka paní a hrdinkou, a při tom všem pomáhá Alexandrově rodině přežít. Podporuje i Holubičku, ale tam už lze sledovat úplně jiné pohnutky, nastíňující Holubiččin osud....a tolik dalších postaviček uvnitř mé hlavy ještě křičí "nezapomeň na mě !! ještě já a můj příběh !!!...
Každopádně, se svými hrdiny si autor pohrál a dokázal je vytvořit opravdu živě a plasticky...a věřím že i podle reálných osob, že ve čtvrti Botafogo, kde naše fiktivní osada vyrostla, byla v dobách autorova mládí spousta takových figurek...
ocenila jsem i slovníček na konci knihy, kde jsou přeložené a vysvětlené zejména typické brazilské názvy jídel, rostlin, tanců, použité v textu...ale také jsem se dozvěděla, že pivo tou dobou bylo "lepší" a vzácný nápoj..
Brazílie, země divoká, pulzující, zaslíbená..kolik Portugalců a Italů tam nechalo nejen iluze, ale i svůj život ?? pojďte to zjistit sami s Aluíziem Azevedem - já Osadu doporučuji a zakládám do poličky...
Tuto knihu jsem zdědila po svém dědečkovi, kterého jsem nikdy osobně nepoznala. Chtěla jsem se jejím prostřednictvím dovědět - jaký to byl člověk - řekni mi, co čteš, a já ti řeknu jaký jsi...
Začetla jsem se do ní a byla jsem rázem v roce 1870 věstě Rio de Janeiro. V románu je realisticky popisováno prostředí ve kterém se děj odehrává - v nově postavené osadě, kde spolu žijí Brazilci, indiáni a přistěhovalí Portugalci. Většina mužů pracuje v lomu, který patří stejnému majiteli, jako osada s hospodou, obchodem... Je to ziskuchtivý a ničeho se neštítící člověk. On i jeho soused jsou Portugalci, kteří prahnou po moci, bohatství a společenském postavení...
Ženy v osadě jsou hlavně pradleny. Jsou zde skvěle popsané osudy jednotlivých postav - skoro, jako od Zoly... Je to tak realisticky popsáno - bez příkras, syrově až občas mrazí...
Skvělý čtenářský zážitek - je to taková ta "plná" kniha, kde nic nechybí ani nepřebývá.
Hlavní pocit, který jsem si z ní odnesla je stále se opakující "příběh". Kam až člověk zajde při zneužívání a využívání nevědomosti lidí, aby dosáhl svých sobeckých cílů a nejde jen o spekulační touhu po zisku... Lakomství, sobectví a absence soucitu...
Tak už asi trochu tuším, co mého dědečka pěkně štvalo...
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Činžový dom v Botafogu v seznamech
| v Právě čtených | 1x |
| v Přečtených | 16x |
| ve Čtenářské výzvě | 2x |
| v Doporučených | 5x |
| v Knihotéce | 26x |
| v Chystám se číst | 4x |
| v dalších seznamech | 1x |
Pro mě super.