City přehled

08.01.2022

Baricco si čtenáře chytí na háček a pak ho protáhne nikoliv z hlubiny na vzduch, ale opačně, od prohřátého břehu do hloubky. Na začátku veselý, lehce humorný příběh o dvou podivínech, kteří se našli ve správný čas, následně vsunuté úvahy o univerzitním světě a životě intelektuálů, které, ač mi zpočátku připadaly zbytečně dlouhé, byly čím dál tím zajímavější, kousavější a asi osobnější, a po dočtení se mi zdá, že ten humor byl jen takový opar kolem v podstatě vážného a místy smutného příběhu.

Gould a Shatzy jsou krásná potrhlá dvojka, která se umí radovat ze života, i kdyby si ho měla kvůli tomu vymyslet. Gouldův boxerský příběh a Shatzin western jsou samostatné malé drahokamy, do detailu vybroušené (žádný jiný western mi nikdy nepřišel tak napínavý) a navíc různě zrcadlí své vypravěče.
Teorie intelektuálství coby náhražky boje o moc pro fyzicky méně obdařené, v němž se z myšlenek stávají zbraně a z různých "pravd" jen korouhve znepřátelených skupin, je stejně jízlivý jako trefný, navíc těžko se rozhořčovat, když autor sám mezi ty vojáky myšlenek patří. Celé Město, City, má zvláštní atmosféru, díky které spolu žánrově odlišné pasáže ladí a doplňují se. Zvláštně měkké světlo, skoro básnická poetika, ve které zásadní otázky a dramata ztrácejí ostny a nepůsobí skutečně tragicky ani směšně melodramaticky.
Jen ten slovosled, totiž - názorně: Ten slovosled, byl rušivý, ty čárky, snad takhle lidé, když přirozeně... takhle přirozeně mluví, s pomlkami, ale v psaném textu to, opravdu, ruší... až se, skoro alergie, z toho dělá... člověku.

SPOILER
Když přemýšlím o těch různých spojitostech a odrazech, říkám si: Pokud Gould byl Larry, byla Shatzy Mondino? A bránila mu tudíž v kariéře chybně, třeba protože k tomu měla sobecké důvody, nechtěla se ho vzdát? Nebo už kombinuju příliš?

04.02.2020

Naprosto jsem se do téhle knihy zamilovala. Učarovala mi. Miluju, jak jsou všechny postavy divné a zároveň svoje. Navíc ještě miluju styl psaní Alessandra Baricca, je mi strašně blízký. Už od roku 2008, kdy jsem knihu četla, píšu pravidelně každý druhý rok do nakladatelství, jestli nemají alespoň jeden kousek nazbyt nebo jestli se nechystá dotisk. Prý ne a ne. Z knihovny knížku krást nechci. Pokud by ji ale někdo měl v knihovně a zželelo by se mu mně, slibuji, že u mně bude kniha v naprostém bezpečí.