Conan z Cimmerie. Svazek II přehled

předevčírem

Ako asi všetci viete, Conana milujem. Je to moja veľmi obľúbená postava, či už z Dark Horse série, pôvodnej aj novej Marvelovskej+filmy samozrejme s Arniem, ale páči sa mi aj tá s Jasonom Momoa. Francúzsky by mi sedel úplne tiež nebyť prvej poviedky.

Osobne ma Dcera pána mrazu veľmi sklamala. Kresba mi vôbec nesedela, naviac je tu až príliš veľa erotiky, ba až porna by som povedal na môj vkus. a to nemám rád. Takže Conan, neconan, to zráža moje hodnotenie na 1*.

Stíny měsíční záře - to bolo už iné kafe. Toto spracovanie sa mi páčilo ako aj kresbou, tak aj scenárom a bol som maximálne spokojný. Conanovský príbeh s krásnou lady v problémoch a výborným záverom. 5*

Šarlatová citadela sa mi tiež veľmi páčila, dávam tiež 5*, lebo tento príbeh súboja dvoch čarodejníkov a Conana s tým strašidelným plazom bola fakt pecka. A ako kráľ Aquilonie mi Conan veľmi sedí.

Takže suma sumárum 3,5* a deťom určite prvú poviedku nedávajte čítať. Ono Conan ani nie je pre deti, ale to asi vieme všetci. Každopádne budem hltať stále nové a nové spracovania tohto polonahého svalovca, ktorý je kus chlapa ako má byť.

31.07.2024

Druhý svazek francouzských komiksových adaptací Howardova Conana. Opět obsahuje tři příběhy, tři povídky: Dceru pána mrazu, Stíny měsíční záře a Šarlatovou citadelu. V úvodu Dcery pána mrazu se nachází krátký komentář Michaela Moorcocka, kde se dotyčný zamýšlí, jak by asi Howard dnes vnímal neupadající popularitu Conana a komiksové adaptace svých příběhů. V závěru, stejně jako v předchozí knize, čtenář nalezne zajímavé literárně kritické komentáře k jednotlivým povídkám, poskytující další historický kontext. Komplet doplňuje ještě příloha v podobě dalších kreseb k publikovaným příběhům. Provedení je jako obvykle celkově skvělé.

Dcera pána mrazu: naprosto ikonická povídka. Adaptace je mimořádně zdařilá. Kresba je nanejvýš syrová, ledová a mrazivá. Vikingský a severský vizuál je nezpochybnitelný. Některé obrazy mi připomněli Frazettova Deathdealera. Dcera pána mrazu je ztělesněním žádostivosti a nepolapitelnosti, smyslná, erotická, sexuální, vyzývavá, nahá sněhobílá mrazivá rusovlasá bohyně. Naproti tomu Conan, temný válečník a surový zabiják. Krev a sníh. Absolutní kontrast. Víc napětí snad ani nelze očekávat. Graficky parádní, nekompromisní. Jedna z nejlepších adaptací. Dráždivá, vzrušivá, vášnivá.

Stíny měsíční záře: není to špatné, Conan, princezna v nesnázích, útěk před pronásledovali, tropický ostrov, džungle, tajemné ruiny chrámu prastaré civilizace, podivní železní obři, krvavé masakry a hororová atmosféra. Bavilo mě to.

Šarlatová citadela: Conan čelí spiknutí zákeřných nepřátel s cílem sesadit ho z Aquilonského trůnu. Lstí je zajat a je nucen projít čarodějným labyrintem pod Šarlatovou citadelou a znovu se přihlásit o Aquilonskou korunu, která mu po právu náleží, a po zásluze potrestat zrádce, čarodějníky a všechny další nepřátele. Opět spousta násilí a krve, tentokrát oděno do středověkého hávu. Horor téměř chybí, nicméně kresba a násilnosti jsou fajn. V porovnání předchozíma dvěma příběhy je to o stupínek slabší kousek. Na celkovém zážitku co však ničemu neubírá.