Červená královna přehled
Philippa Gregory
Cousins' War / Vojna ruží série
< 2. díl >
Margaret Beaufortová, dědička Lancasterů, se nevzdává víry, že její rod má nárok vládnout Anglii. Ačkoliv se ji bratranec Jindřich snaží odsunout na vedlější kolej sňatkem v odlehlém Walesu, nic nedokáže potlačit její ctižádost. Margaret se upíná k naději, že svého syna posadí na anglický trůn bez ohledu na cenu, jakou zaplatí ona i celá Anglie.... celý text
Literatura světová Pro ženy Historické romány
Vydáno: 2011 , AlpressOriginální název:
The Red Queen, 2010
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Červená královna. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (20)
/co se týče přebalu knihy, tak česká verze má opravdu příšerný/
Děsí mě, že jsem sama v sobě občas tuto extrémně nesympatickou hlavní představitelku poznávala.
Kniha velmi dobrá. Opět.
Co oceňuji je, že vždy, když už příběh sklouzává k alternativnímu pojetí historie /za všechny vždycky můžou ženy a jejich mužové je poslouchají/, tak autorka najde rovnováhu ve vesmíru a já si můžu oddechnout - potřebujeme se navzájem. Souhlasím (jako by na tom záleželo) a můžu číst dál :-D
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Červená královna v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 104x |
ve Čtenářské výzvě | 5x |
v Doporučených | 10x |
v Knihotéce | 119x |
v Chystám se číst | 44x |
v Chci si koupit | 23x |
v dalších seznamech | 2x |
Štítky knihy
Anglie 15. století Tudorovci války růží historické romance Jindřich VII. Tudor, anglický král, 1457-1509Autorovy další knížky
2010 | Bílá královna |
2006 | Králova přízeň |
2012 | Kacíř a čarodějka |
2007 | Královský slib |
2011 | Červená královna |
Knihu som vzdala zhruba v polovici. Nepriniesla to, čo som od historického románu potrebovala. Faktograficky je možno presná, neviem posúdiť, nevyznám sa. Pôsobí tak - a zároveň pôsobí, akoby sa autorka bála pridať vlastnú fantáziu a urobiť príbeh strhujúcim a emotívnym. Porušuje jedno z hlavných pravidiel dobrej literatúry, ktoré znie: neopisuj, ukazuj. Autorka opisuje. Popisuje, čo hrdinka cítila, ale nenechá nás to prežiť s ňou. Scén je málo, sú plytké, chýbajú v nich detaily. Aj napriek mimoriadne krutým ranám osudu necítim, že by hrdinkino (a čitateľovo) vnútro trhali emócie, všetko je to napísané v monotónnej tónine. Kniha, ktorá čitateľa nevtiahne.