• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nová kniha

Princeznovská pravidla: V hlavní roli princ - Philippa Gregory

Narodil se malý bratr, který převrátil svět princezny Květuše vzhůru nohama. Princ Balíček je stejně nebojácný jako jeho starší sestra, dokáže se vypořádat s ún... detail knihy

Nové komentáře u knih Philippa Gregory

Bílá růže Alžběta z Yorku

„Rozhodně nejslabší ze série, začátek lepší, později dokola stejný problém... posledních sto stran už mě to ani trochu nebavilo. Mnoho historických nepřesností a děj založený na dvorskych fámách z té doby. Ale beru, že je to beletrie.“... celý text
— celebriel

---

Zkrocená královna

„Já prostě tento typ knížek beru trochu jako historii a trochu jako pohádku. Odpočinu si při této četbě a nemyslím chvilku na všední starosti.Za mně prostě fajn.“... celý text
— šlejfířka

---

Kacíř a čarodějka

„Za mě výborně zpracované téma,i když to zrovna není můj obor.Doporucuji“
— Siege03

---

---

Kacíř a čarodějka

„(Z OSOBNÍHO ARCHIVU - přečteno KVĚTEN 2013): Luca Vero je obviněn z kacířství. V noci mu na dveře zaklepou nějací muži a odvedou ho za cizincem. Ten mu přidělí úkol. Bude jezdit po Evropě a hledat stopy Ďábla. Spolu s ním cestuje ještě jeho přítel Freize a písař bratr Petr. Ve stejnou dobu umírá pán Lucretili, otec krásné Isoldy, která je následně uvězněná v klášteru a stává se s ní abatyše. Spolu s ní jde i její přítelkyně Ishraq. Osud je nakonec všechny svede dohromady a společně se snaží odhalit všemožné stopy Ďábla. Bylo to zase něco jiného, než co obvykle čtu. Historie mě příliš neuchvacuje, tudíž nevyhledávám knihy s podobnou tématikou a historickými fakty. Tahle kniha ale není tolik zaměřená na pravou historii. Autorka sama se v knize zmiňuje, že si dost věcí vymyslela. Příběh je hezky napsaný a čtiví. Na to, že nejsem fanoušek tohoto žánru, se mi líbilo. Nebylo to nic náročného a čtenář nemusí nad ničím hluboce uvažovat. Na druhou stranu, postavy mě trošičku zklamali. Obzvlášť hlavní postavy. Luca a Isolda by ve mě měli zanechat nějaký dojem. Ale nezanechali. Na druhou stranu jsme si dost oblíbila Freize. Jeho hlášky mě nejednou rozesmáli a často mi přišlo, že Luca by bez něj několik věcí ani nezjistil. Freize byl něco jako jeho pomocná ruka. A Ishraq mě také zaujala. Její tajemnost a uzavřenost před ostatními, ale na druhou stranu oddanost Isoldě. Takže v tomhle případě mě víc zaujali vedlejší postavy než ty hlavní. Když to všechno shrnu dohromady, vyjde mi s toho hezký čtivý příběh pro čtenáře, kteří tolik nemusí historii a nevadí jim nějaká ta odlišnost od skutečnosti. Postavy byli sice trochu méně popsané a charakter hlavních postav tolik nezaujme, ale příběh je to i tak moc hezký. Pro mě to bylo takové hezké oddechové čtení. Také se mi moc líbily ilustrace u každé kapitoly a pak drobné ilustrace v samotné kapitole. A na začátku knihy je i mapa, která přiblíží trasu, kterou hrdinové putují. Bylo to hezké zpestření četby.“... celý text
— kniznistranky

---

Poslední z Tudorovců

„Jsem ráda, že jsem tuto knihu přečetla, ale myslím, že zrovna o těchto méně známých osobách to možná šlo napsat i lépe a zajímavěji.“
— irousek9