Cudzinka přehled

28.10.2024

Fenomén Cizinka mne dlouho míjel. Ne proto, že by mne to nelákalo - anotace a recenze zněly zajímavě. Ale vždycky mne odrazovala ta délka jednotlivých svazků. Nakonec jsem sáhla po audioknize a udělala jsem dobře.
Jako takhle - ta premisa, kdy naše hlavní hrdinka z určitých důvodů provede cestu v čase a vrátí se do minulosti - to mi přijde jako velmi nosné a velmi vděčné téma. A mne to v tomhle ohledu dost bavilo.
Celkově to bylo dost zábavný dílko, v němž se střídaly zajímavé dobrodružné scénky se scénkami milostnými - a i v tom mi to přišlo jako vcelku zábavné, odlehčující vyprávění, u kterého člověk vypne a pobaví se. I když teda u některých scének mi teda občas naběhla cévka na čele, jak jsem se rozčílila - nechci úplně rozepisovat, abych nespoilerovala.
Přiznám se, že mi v hlavě občas běžela otázka jazykových rozdílů - vzhledem k tomu, že naši hlavní hrdinové tam mluví anglicky a francouzsky - nedošlo mezi roky 1745 a 1945 k nějakému jazykovému vývoji? Nevím, osobně bych si tipla, že k tomu dojít mohlo - minimálně v rovině významů a rozšířenosti slovní zásoby. Ale autorka to zas tak úplně detailně neřeší - jen občas narážky. Je mi zcela jasné, že pro jednodušší orientaci a plynulost děje tam nechá postavy se jazykově dorozumívat celkem solidně. A určitě nic proti tomu. Jen jsem nad tím docela přemýšlela a přišlo mi to zajímavé.
Knihu jsem poslouchala jako audio v podání mé velmi oblíbené narátorky Jitky Ježkové, jejíž projev mi je velice sympatický, takže to jsem si tady užila.
Celkově hodnotím lepšími 3 hvězdami. Na mém hodnocení se asi projevilo to, že jsem měla docela očekávání. Asi jsem neměla mít raději žádná a třeba bych se chytala víc. Faktem ale je, že Cizince se jednu dobu nebylo možné vyhnout - bylo to všude a ten hajp byl (a stále do určité míry je) docela velký. Takže očekávání z mé strany byla a nebylo to úplně naplněno. Ale špatné to určitě není a určitě dám šanci dalšímu dílu.

20.10.2024

Knihu jsem koupila společně s mnoha jinými v akci. Vzhledem k tomu, že jsem o ní už slyšela, sáhla jsem po ní jako první. A nelituji. Nemohla jsem se odtrhnout.
Trošku se ztrácím v té politice, za co a koho se vlastně bojuje. Ale vůbec mi to nebrání číst dál a dál. Poslední kapitola Lůno země byla krásná, smírná. Už jsem se musela pustit do druhého dílu. Četla jsem již dříve historické romány, ale tenhle je pro mě trošku něco jiného, než královské pletichy, šatičky, šperky a zákulisní politika. Je to syrové, je to drsné, je to skvělé. Velmi krásně popsaná příroda a prostředí. V některých pasážích jsem cítila drsnost skotských hor a lesů. A ještě lepší jsou pocity a psychické rozpoložení postav. Kapitola z kláštera byla lehce nudná. Ale jinak je kniha skvělá a čtivá.