Zbabělci přehled
Josef Škvorecký
Danny Smiřický série
< 2. díl >
Jedná se o román s autobiografickými rysy. Byl napsán krátce po válce, ale vyšel až roku 1958. Vyvolal velké diskuse, protože v něm autor pohlíží na válku zcela jinak – odkrývá rozpory mezi vlastenectvím a zbabělým jednáním některých prospěchářských měšťanů. Byl označen jako „plivnutí do tváře hrdinů odboje“ a kniha byla stažena z prodeje. Autor i nakladatelství se stali terčem ideologických útoků. Román byl napsán ve třech jazykových verzích – první verze byla psána slangem tehdejší tzv. zlaté mládeže, poté byla převedena do druhé – spisovné verze. Třetí verze, kterou známe dnes, je kombinací obou verzí předchozích. Děj románu se odehrává ve východočeském maloměstě Kostelci, jehož předlohou bylo autorovo rodiště Náchod. Je zde zachycen konec druhé světové války – konkrétně květnový týden roku 1945. Události jsou líčeny z pohledu ústřední postavy a zároveň vypraveče Dannyho Smiřického. Danny je bývalý gymnazista, pracuje v kostelecké továrně a ve volném čase hraje se svými přáteli v amatérské jazzové kapele jako saxofonista. Zažívá lásku k Ireně, účastní se „revoluce“, jejímž střediskem je kostelecký pivovar. Danny se také podílí na zničení německého tanku a je svědkem vražd zajatých Němců, které jsou páchány v pivovaru. Danny působí jako suverénní, domýšlivý a cynický mladík. Pouze takto ale utajuje své pravé vlastnosti – velkou vnímavost a citlivost. Nelíbí se mu pokrytecký měšťácký život, z něhož uniká díky společnosti svých přátel a jazzové hudby. Na jeho postavě chtěl autor zachytit atmosféru posledních válečných dnů tak, jak ji prožívala tehdejší mládež. Román je psán v ich-formě; má podobu určitého deníku. Autenticita je umocňována nejen způsobem vyprávění, ale především rovinou jazykovou. Škvorecký užívá silně hovorového stylu, nevyhýbá se vulgarismům a nespisovným výrazům, ladícím s mladým Dannym i celkovou jazzovou atmosférou. http://www.kampomaturite.cz/spisovatele-autori-z-cr/josef-skvorecky-zbabelci#ixzz1f1EddUuv... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Zbabělci. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (143)
První polovina knihy se silně vlekla. Nebavilo mě číst sáhodlouhé popisy. Naopak druhá půlka byla více napínavá a měla zajímavé myšlenky. A taky mi to přiblížilo, jak to vypadalo na konci války v Česku. Dennyho jsem někdy měla chuť nakopnout, že je arogantní a sebestředný a sám je blbec. Ale zase někdy si pomyslel něco kloudného, s čím jsem se mohla ztotožnit. Hodnotím 3,5.
(SPOILER)
Říkala jsem si, že by bylo záhodno přečíst si konečně taky Škvoreckého, k čemuž mě motivoval i náhodně přečtený komentář od @Lordmara12. Když jsem o tomto svém úmyslu informovala maminku, poznamenala, že tenhle autor ji nikdy nebral. Když jsem se potom pustila do čtení, pochopila jsem asi proč. Nevím, jestli jsou pozdější Škvoreckého knihy psány jinak, ale drásala mě podrobná popisnost, s níž Danny líčil každé hnutí své mysli a každý svůj pohyb. „Přišel jsem domů, otevřel jsem dveře, zavřel jsem dveře, prošel jsem do pokojíčku, sundal jsem si košili, koukal jsem se z okna na mraky / jak prší / hvězdičky a myslel na Irenu, bylo mi z toho tak smutně krásno, pak jsem zavřel okno, oblékl si pyžamo, lehl si do postele a myslel na Irenu, kterou miluju“ a tak dál a znovu v různých obměnách. Nejvíc patrné to bylo v okamžicích, kdy Danny neměl do čeho píchnout (a pokud bych byla vulgární, dodala bych: doslova).
Přitom když došlo na dialogy nebo akci, byl text psaný nesmírně dynamicky a vtáhl mě do děje. Zejména poslední popisované dny jsem četla v napětí a zejména tyto pasáže přispěly k tomu, že jsem nakonec strhla dolů jen jednu hvězdičku a ne víc.
Co se Ireny týče, trochu jsem doufala, že nakonec Dannymu dá ve Zdeňkově pokoji, ale ukázala se jako větší charakter než já. Co se Dannyho literárního charakteru týče, ač mě celkově spíše štval svojí povrchností a říkala jsem si, že asi nejsem dostatečně potápka nebo alespoň mladý muž, abych se s ním ztotožnila (všechny holky byly podle něj pitomé, přitom se kolikrát jako pitomec choval on sám), jindy jsem mu rozuměla a dokázala se do něj vžít. Rozhodně se mi líbil popis dění na malém městě, kde se každý s každým zná a každý o každém něco ví, zasazený navíc do kontextu téhle pohnuté doby.
Pro formu jsem si na youtube vyhledala citované písně a rozhodla si znovu pustit Havelkův pořad o dějinách swingu. S výchovou, jaké se mi dostalo, bych jako současník asi swingaře odsuzovala, teď měli moje sympatie a dostala jsem chuť jít si skočit boogie, kdyby bylo s kým.
S odstupem mnoha let si člověk jen těžko může vytvořit obrázek toho, jaké to kdysi bylo. Patetického Drdu nezavrhuji, autentický Škvorecký mi ukázal zase jiný úhel pohledu a něco dalšího. Knížka ve mně, stejně jako v Dannym, zanechala jistou melancholii a nostalgii po něčem, co už není.
Související novinky (3)
Knižní novinky (44. týden)
31.10.2021
54 nových eknih zdarma (září)
23.09.2019
Nové eknihy zdarma (srpen, 7. díl)
14.08.2019
Citáty z knihy (1)
„Věděl jsem to. Věděl jsem to zatraceně dobře, že člověk nemůže být nikdy šťastný, protože štěstí je skrznaskrz věcí minulosti.“
Kniha Zbabělci v seznamech
v Právě čtených | 19x |
v Přečtených | 1 822x |
ve Čtenářské výzvě | 101x |
v Doporučených | 94x |
v Knihotéce | 355x |
v Chystám se číst | 441x |
v Chci si koupit | 68x |
v dalších seznamech | 21x |
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) zkrácená verze jazz poválečná doba mládež povstání Náchod převyprávění, literární adaptace
Autorovy další knížky
1964 | Zbabělci |
1990 | Prima sezóna |
1990 | Tankový prapor |
1991 | Mirákl |
1965 | Legenda Emöke |
Tak mám pocit, či tie miestne vysoko hodnotiace komentáre túto knihu tak trochu nepreceňujú akoby zo zvyku alebo čo. Akože v škole im povedali, že to je super knižka, ktorú musí každý prečítať, lebo Škvorecký je skvelý.
Zbabelci sú pritom vlastne fakt nuda. Oukej - téma posledných vojnových dní v malom mestečku je zaujímavá. Aj autorove nekonečné vety zaznamenávajúce toky myšlienok a činov beriem. Je to spisovateľský štýl. Ale ten vyprávač? Danny mi v podstate iba liezol na nervy a vďaka nemu sa mi kniha stala skôr utrpením než umeleckým zážitkom - jeho neustále a vskutku otravné zaoberanie sa Irenou! A tie tupé dialógy s ňou. A to ju ani nemiluje! Len sa s ňou proste chce vyspať, lebo nablízku niet nič lepšieho na výber. Vypustiť všetky tieto nezmysly, bolo by to snáď o 200 strán kratšie.