Dcéra Osvienčimu přehled

25.10.2024

(SPOILER) Tato tématika mne hodně zajímá i z rodinných důvodů, tak si troufám říct, že jsem toho už četla celkem dost, hodně dokumentů viděla a v Osvětimi jsem byla dvakrát na exkurzi.
S knížkou mám bohužel dva problémy.
Předem píšu, že NESPOCHYŇUJI že se to nestalo nebo že je příběh fikce, jen po přečtení knihy je pro mne těžké tomu všemu uvěřit.
První je,že když si dám fakta dohromady a přemýšlím nad tím, je pro mne příběh Toly až skoro scifi...
Už jen to,že byla v ghettu jako miminko a byla schopná vyrůst, když dospělí lidé už v ghetu umírali hlady je pro mne těžko pochopitelné. Další věc je, že jsem o jiném dítěti neslyšela, že by přežilo gheto a koncentrační vyhlazování tábor (tím neříkám, že žádné další neexistuje, jen jsem na takový příběh ještě nenarazila).
Když si představím souvislosti, naprosto to nechápu a přijde mi to bohužel příliš neuvěřitelné.
Další věc která mne takhle zaráží, je jak prošla selekci jako pětileté dítě? Co jsem
četla, slyšela u selekce se "vyřazovali" nemocní, stáří a děti, tak nemůžu pochopit jak to,že si nikdo u selekce nevšiml pětileté holčičky? Nebo jak "přežila" plynovou komoru a koncentrační tábor samotný?
Další věc na mne příliš fantastická věc: kolika lidem se stalo z holokaustu,že by přežili koncentrační tábor tatínek, maminka i dítě? To už je pravděpodobnější vyhrát ve sportce.
Já ten příběh nezpochybňuji, jen při tom všem co jsem četla je to na mne příliš fantastické.
Druhý problém co s knížkou mám je,že když Tola vypráví příběh, tak do vyprávění vkládá historická fakta, své domněnky nebo jiné informace, které pro mne běh děje neustále narušují.
Takže je pak příběh hrozně roztrhaný, jako když pustíte film, dáte pauzu řekněte připomínku, pustíte film, pauza, připomínka, film, pauza, připomínka...
Kvůli tomuhle se mi kniha četla dost špatně a protože mne kniha opravdu zajímala a chtěla jsem ji přečíst, často jsem přeskakovala odstavce.
Druhá polovina knihy je život po válce a současnost, který byl bohužel "strohý " jako životopis.
Bohužel pro mne kniha nebyla dalším čtenářským požitkem a zdrojem dalších vědomostí jako hromada jiných tohoto tématu.
Bylo pro mne problém knihu číst a brát vážně, když má zdravá prateta nepřežila cestu do Rigi, jako miliony dalších, tak jak tam přežilo tak malé dítě?
Ale sama bych si přála aby takových příběhů bylo víc.