Dějiny a místopis Irska přehled
Gerald z Walesu
Originální text vznikl ve 12. století jako zpráva Geralda z Walesu o stavu Irska. Kniha je věnována králi Jindřichu II. a Gerald v ní ve třech částech popisuje: dějiny Irska a významná místa, zajímavosti a zázraky, a v závěrečné části se zabývá obyvateli Irska. Kniha nabízí zajímavý pohled křesťanského duchovního 12. století na Irsko té doby.... celý text
Literatura naučná Cestopisy a místopisy Historie
Vydáno: 1998 , Aurora (Praha)Originální název:
Giraldi Cambrensis Topographia Hibernica, 1867
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Dějiny a místopis Irska. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (4)
Tenhle Gerald to byl výbornej vypravěč, i když teda taky dost vostrej a do jednoho pekelnýho pytle házel kde co a kde koho, ale to v tý době (teda o trochu dýl) dělal třeba i Dante. V tý době to bylo asi normální. Z těch různých středověkých dějin a místopisů patří tenhle k těm lepším. Velkou zásluhou na tom má autorův styl a specifický, ale nechtěný humor, který vychází z toho, že i když Gerald vystupuje jako učenec, který má samozřejmě ty pohanské pověry na háku, tak jak je v něčem namočenej nějakej světec, nejčastěji sv. Patrik, nebo jak je něco pokropený svěcenou vodou, tak to samozřejmě je třeba brát smrtelně vážně. A vlastně mi přišlo, že nakonec věřil i některým těm pověrám a je otázka, jestli jim nakonec sám taky neuvěřil, protože pamatuj, že na Východě, když šlápneš na špatnej kámen, tak smrt stojí ve dveřích... Doporučuji.
Přiznávám, že Geraldovo Putování Walesem si vybavuju spíš matně, ačkoli vím, že bylo dost odlišné od Dějin a místopisu Irska. Což je jasný popud k tomu, vzít Wales brzy znovu do rukou. Teď však do Irska s pisatelem, jehož upřímná či přímá povaha citelně vyznívá z jeho spisku. A stylem, který značně překonává obvyklou sterilnost středověkých pramenů.
Nejen podle krátkého životopisu v úvodu knížky, ale i z díla samotného Geralda je znát, že tenhle pán měl velmi blízko ke kousavému sarkasmu, drzosti, jisté dávce povýšenosti, samolibosti, egocentrické sebejistotě a z toho plynoucí kontroverzní pověsti. Blízko měl i k ohromným emočním výpadům a kazatelskému hřímání na všechny strany - vyšší klér i Židé to s ním snadné neměli stejně jako jeho vlastní národ, natož Irové. Nezdráhal se však ani podlézavosti, protože jeho obdiv k Jindřichu II. se skutečně nesnaží skrývat. Což dohromady dává skvělou kombinaci pro zábavné čtení, sem tam okořeněné faktem, fabulací, legendou, moudrem i jízlivému štěku.
Je to zajímavý pohled člena vyšší společnosti, krytého úspěšným šlechtickým rodem, z něhož pocházel i přízní samotného krále, na Irsko, které v té době nebylo příliš známé a téměř do současnosti mívá nálepku "země barbarů". Provázanost s prameny, které známe z pera Geoffreye z Monmouthu (jehož autentičnost je taky celkem pochybná) a Bédou (kde patrně není místo k diskuzi o kvalitách), je sama o sobě pozoruhodná.
A jak z toho vyplývá samotné Irsko? Tak jak ho známe=o) země divoké přírody, ještě divočejších obyvatel tvrdě lpících na vlastní svobodě. Země, která je plná podivuhodných zvířat, jinde nežijících (často jen ve fantaziích autora). Země temných lesů, mnoha legend a pověstí (skřítky a elfy v tomto případě nehledejme). Země, která má mnoho světců, ale žádné mučedníky. A země, jejíž svéráz zamotal hlavu Geraldovi z Walesu natolik, že jeho dílko je i po osmi staletích putováním vpravdě kouzelným.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (3)
„Určitá četba prospívá, různorodá zas pobaví. Jestli chceš četbou něco získat, nejprve si celé dílo důkladně a pečlivě prolistuj, abys zjistil, o čem se v něm píše a v jakém duchu, jaký je způsob zpracování a co s čím vůbec souvisí.“
„Taková je už lidská povaha, že považuje za vzácné a zajímavé jen věci nezvyklé, které se vyskytují zřídka. Nijak se nedivíme východu a západu slunce, ačkoliv nad ně na světě není nic krásnějšího, neboť je vídáme každý den, a klidně, bez jakéhokoliv obdivu je přecházíme. Zato při zatmění, protože nastává zřídka, v úžasu strne celý svět.“
„Pozorná mysl dokáže vždy jasně rozlišit podobnosti u nepodobných věcí a odlišnosti u podobných.“
Kniha Dějiny a místopis Irska v seznamech
v Přečtených | 9x |
ve Čtenářské výzvě | 1x |
v Doporučených | 2x |
v Knihotéce | 9x |
v Chystám se číst | 2x |
v dalších seznamech | 2x |
Štítky knihy
12. století Irsko historický místopis
Těžko říct, co z Geraldových líčení je pravda, co výmysl a co zobecnění. Zvlášť jeho popisu mravů bych radši moc nedůvěřovala, i když některé detaily jsou zajímavé a určitě odpozorované. Zábavný pro současného čtenáře je ale především Gerald sám - jeho styl, který měl zaujmout všechny vrstvy, funguje i po 800 letech. Jedovatosti a povýšenost pobaví, některé postřehy zaujmou - přes důraz na literu Božího zákona a jeho šíření se občas autor pouští do bystrých logických úvah, na které ho přivedlo pozorování přírody, i když třeba neodpovídají tradici.