Dějiny filosofie I. - Starověk a středověk přehled
Emanuel Rádl
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/40410/bmid_dejiny-filosofie-i-starovek-a-stred-sSB-40410.png
4
35
35
Dějiny filosofie (Rádl) série
1. díl >
Význačný představitel neovitalismu interpretuje vývoj starověké a středověké filozofie. Shrnující výklad filozofického myšlení od antické mytologie po mystiku pozdního středověku. Velice osobitá interpretace hodnotí filozofické koncepce z hlediska ideového zaměření autora. Jedno ze základních děl významného českého myslitele. (zdroj: Pc., mlp.cz)... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Dějiny filosofie I. - Starověk a středověk. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (9)
Rádl tu polemizuje s filozofmi (s ktorými nesúhlasil), ktorí už nemôžu odpovedať, resp. miestami už nepolemizuje, ale jednoducho ich kritizuje, že mali rozmýšľať inak. Takto sa to nerobí do psej matere... chýba tu neutrálny nadhľad, ktorý je v takýchto dielach alfa a omega.
Související novinky (1)
Nové eknihy zdarma ke stažení (červen)
29.06.2020
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Dějiny filosofie I. - Starověk a středověk v seznamech
| v Právě čtených | 2x |
| v Přečtených | 38x |
| v Doporučených | 2x |
| v Knihotéce | 72x |
| v Chystám se číst | 26x |
| v Chci si koupit | 6x |
| v dalších seznamech | 1x |
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1998 |  Dějiny filosofie I. - Starověk a středověk |
| 1999 |  Dějiny filosofie II. - Novověk |
| 1993 | Válka Čechů s Němci |
| 1947 | Útěcha z filosofie |
| 2006 | Dějiny biologických teorií novověku I. - II. |
Tak nevím. Jak jsem byl nadšený z Války Čechů s Němci, tady jsem na rozpacích. Hlavně z toho, jak Rádl filozofii pojímá a hodnotí. Převedeno do přírodních věd uznává jen aplikovaný výzkum a základní výzkum zcela pomíjí, pokud rovnou neříká, že škodí.
Takže antičtí filozofové jsou zanedbatelní, protože se zabývali přírodními principy a zákonitostmi, pátrali po příčinách jevů, ale vůbec je nezajímalo, jak prospějí polis. A navíc nepotřebovali víru v bohy, takže Homér je mnohem úctyhodnější.
A druhá část je ještě podivnější. Sice hned na začátku prohlásí, že náboženství není filozofie, aby se pak zabýval převážně právě jím, respektive katolictvím a tím, jak ho zkazily antické a východní vlivy.
Ano, jsou zde některé zajímavé myšlenky, ale na dějiny mi to přišlo příliš subjektivní a od filozofie, zejména ve druhé části, mnohdy vzdálené.