Dějiny ošklivosti přehled
Umberto Eco
https://www.databazeknih.cz/img/books/33_/3369/mid_dejiny-osklivosti-4w9-3369.jpg
5
178
178
Nejnovější kniha Umberta Eca je jakýmsi protějškem jeho Dějin krásy. Co je vlastně opakem krásy? Na tuto otázku hledá autor odpověď na stránkách výpravné ilustrované publikace, kde na příkladech děl literárních i výtvarných ukazuje, že opak krásy se neomezuje jen na ohyzdnost satyrů či Harpyjí. Protějškem krásy jsou také groteskní tvary, odpudivé, dekadentní ovzduší opiových doupat, kam vstupuje Dorian Gray, svět vampírů i podivných bytostí vylovených z moře, neovladatelných pudů i děsu, prorockých vizí i apokalypsy, banálního zla i napohled směšných příhod. To vše není krásné, je to však podmanivé. Při četbě knihy nemůžeme nedat za pravdu moudrému Římanovi, když říká, že v přírodě není ošklivosti.... celý text
Literatura naučná Umění
Vydáno: 2007 , ArgoOriginální název:
Storia della Bruttezza, 2007
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Dějiny ošklivosti. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (11)
Této knize uděluji tři hvězdičky vlastně jen kvůli sobě, neboť mě moc nenadchly příliš stručné a strohé popisy druhů a etap ošklivosti, jimiž se lemují kapitoly téhle knihy. Čekal jsem, že se zde Eco hlouběji zaryje do tématu, jak to např. učinil v Umění a krása ve středověké estetice. Úryvky z proslulé literatury oněch dob doprovázející bohatou iluminaci jsem si zprvu sice užíval, ale po asi stu stránek mě začaly unavovat, až jsem je párkát i přeskočil.
Váže vady i klady této knihy, nakonec bych ji doporučil. Dávam tři dobré a ladné hvězdy (kdybych byl mohl, bylo by to 3.5).
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Dějiny ošklivosti v seznamech
| v Právě čtených | 14x |
| v Přečtených | 252x |
| ve Čtenářské výzvě | 10x |
| v Doporučených | 14x |
| v Knihotéce | 178x |
| v Chystám se číst | 198x |
| v Chci si koupit | 75x |
| v dalších seznamech | 5x |
Autorovy další knížky
| 2005 |  Jméno růže |
| 2011 |  Pražský hřbitov |
| 2001 | Foucaultovo kyvadlo |
| 2015 | Nulté číslo |
| 2001 | Baudolino |
U jednotlivych kapitol jde autor malo do hloubky, nekdy se trochu vzdaluje tematu, cetne ukazky casto rozbiji prirozeny tok textu. Volba ukazek a ilustraci ale vetsinou odpovida doprovodnemu textu. Cim pozdejsi kapitoly, tim zajimavejsi