Dekameron přehled

Dekameron
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/538341/bmid_dekameron-66429b8bc622e.jpg 4 1584 1584

Klasická sbírka příběhů z dob florentského moru, které přežily svou dobu. Nad strastmi renesančního člověka vítězí naděje, důvtip a láska. Urozená společnost sedmi paní a tří pánů se před morovou nákazou uchýlí na venkovské sídlo nedaleko Florencie. Aby unikli nudě a smutku vypráví si navzájem během deseti dní stovku žertovných, naučných, sladkobolných i košilatých historek, které přežily svou dobu. Jedno z nejslavnějších děl italské renesance ukazuje, že lidská povaha se od 14. století příliš nezměnila. Nad zmatky a strastmi renesančního člověka nakonec vítězí naděje, důvtip a samozřejmě láska, která někdy nabývá nečekaných podob.... celý text

Literatura světová Romány
Vydáno: audiokniha , Tympanum
Originální název:

Decamerone, 1353


Interpreti: Rudolf Pellar
více info...

Můj komentář

Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Dekameron. Přihlašte se a napište ho.


Nové komentáře (206)

jitka_dankova
16.11.2024 2 z 5

Přečteno pro splnění starší čtenářské výzvy 2021 (téma Kniha, která je (byla) v některé zemi zakázaná). Kniha se čte poměrně těžce, přecejen je to literatura ze 14. století. Četla se mi špatně před maturitou (povinná četba), četla se mi špatně i teď. Autor se nejspíš potřeboval vypsat z naprosté kritiky všeho a všech, takže je to vlastně celkem dost nepříjemné čtení a člověku je z toho akorát smutno. I když příběhy o kritice církve mi v době dospívání vykouzlily takový ten protivný úsměv na tváři ve smyslu "já věděla, že církev nebyla vždycky svatá..." Byla jsem tehdy nucena chodit do kostela, měla za sebou z donucení leckteré "svátosti" i hodiny náboženství apod. a čtení takové kritiky mi bylo po chuti jako určitý balzám na dětské/dospívající duši v momentě naprosté bezmoci ve věci rozhodování o své víře (nevíře). Teď, po letech, kdy už si žiju život podle svého a věřím/nevěřím v co chci, mi kniha už vlastně vůbec nic nepřináší.

Sitting-Bull
06.10.2024 3 z 5

Sto povídek, resp. sto příběhů propojených linkou toho, jak si je pár lidí vypráví v dobrovolné izolaci před černou smrtí. Příběhy velmi dobře ilustrují způsob uvažování doby, kdy Dekameron vznikal. Mohou se feministky vztekat jak chtějí, v tu dobu byla žena skutečně pouze majetkem muže a bití nebylo, zdá se, ničím vyjímečným. A proč by mělo být, pokud ještě před čtvrt stoletím bylo naprosto běžné bití dětí, dokonce se bití objevovalo i ve škole? Jsem ráda, že se společnost posunula, ale určitě kvůli tomu nebudu zatracovat knihu ze 14. století jen proto, že teď to už máme jinak. No a celkový dojem z knihy? Líbilo se mi, jak si Bocaccio bral v tehdejší společnosti na mušku každého a nikoho moc nešetřil. Bylo to takové odpočinkové čtení. Některé povídky byly veselé a úsměvné, některé spíše lechtivé a některé smutné - tak, jak to prostě v lidské společnosti je. A za mě to byla velmi zajímavá sonda do uvažování tehdejší doby.


berry1009
04.10.2024 4 z 5

Když jsme se na škole učili o Dekameronu, bylo nám řečeno, že je to o deseti lidech, co se v období moru sešli, aby si deset dní povídali různé příběhy. Může znít něco více nudně? Nevím, jestli se naše přehnaně věřící učitelka snažila, abychom to nečetli, ale povedlo se jí to.
Kdyby se místo toho učila realita, tedy že kniha byla a dosud je kontroverzní, neustále se v ní souloží, a to na různé způsoby, že autor si nebere servítky s církví a hlavně kněžími, věřím, že by si ji studenti i přečetli rádi.
Protože co si budeme povídat. Když vezmeme v potaz, že kniha vyšla ve 14. století, musela v té době způsobit slušný poprask (kdyby tedy církev nebránila obyčejným lidem v tom, aby byli gramotní).
Boccaccio nešetří nikoho. Kritizuje ženy ("...nynější ženy totiž využili oné zdatnosti, kterou dříve ženy mívaly ve svém nitru, spíše ke zdobení těla a mnohá, jež má na sobě strakatější, pestřejší šat s větším množstvím ozdob než druhé, už myslí, že si ji mají všichni ostatní o tolik více považovat a ctít. Ani ji však při rom nenapadne, že kdyby někdo zavěsil a naložil taková roucha na osla, že by jich sice tento osel unesl daleko víc než kterákoliv žena, ale že by mu přesto nepříslušelo více úcty, než přísluší oslu." - Toto platí dodnes), společnost jako takovou (..."Alatiel, jež předtím ležela s osmi muži snad desettisíckrát, namluvila králi, že je panna, a co panna též po jeho boku ulehla.") a hlavně kněží ("...Neřekli byste určitě nic jiného než to, že šlechetnost u krále byla ctnost, u duchovního pak zázrak, protože duchovní jsou naveskrz lakotnější než ženské, a jsou úhlavními nepřáteli jakékoliv šlechetnosti.")
Nešetří však ani muže, pokrytce, boháče, šlechtice... Zkrátka Boccaccio měří všem podobně a není divu, že jeho knihy byly zakázány a Boccaccio byl pronásledován.
Co je ovšem zajímavé, a mám potřebu to podotknout, že z jeho díla vychází i třeba Shakespeare a jiní dramatici, romanopisci a básníci. Boccaccio předběhl výrazně svou dobu a byl a stále je isnpirací pro desítky generací po něm. Je škoda, že se výuka jeho díla omezuje na pouhé vyprávění příběhu, a ne na jejich smysl. Snad se to pro budoucí generace změní.

všechny komentáře

Související novinky (1)

Knižní novinky (30. 10. - 6. 11.)

29.10.2013


Citáty z knihy (4)

Špatný život duchovních je stálý terč, do kterého se můžeme trefovat.


Ať žije láska a zhyne válka.


Žádná zkažená mysl nechápe zdravě žádné slovo a jako slova slušná ji nenapraví, tak neslušná nemohou poskvrnit mysl dobře založenou, právě jako bahno nepotřísní sluneční paprsky nebo pozemský kal krásy nebes.


Více citátů z knihy najdete u autora.


Kniha Dekameron v seznamech

v Právě čtených120x
v Přečtených2 995x
ve Čtenářské výzvě190x
v Doporučených60x
v Knihotéce1 174x
v Chystám se číst675x
v Chci si koupit106x
v dalších seznamech24x