Deník pana Nuly přehled
George Grossmith
https://www.databazeknih.cz/img/books/18_/181986/bmid_denik-pana-nuly-l1i-181986.jpg
3
63
63
Proč by si londýnský úředníček pan Pooter, fanatický ctitel vžitého pořádku a skladatel „vtipných“ slovních hříček, nemohl psát deník? Není sice žádná veličina a nepřitahuje pohledy veřejnosti, ale důležitý se cítí jako málokdo. Dokonalost není maličkost, a v jejím jménu čelí pan Pooter neochvějně posměškům přátel, potížím s řemeslníky a se sousedy, nezvedenostem a neuctivým hláškám líného syna Lupina i odevzdanosti své Karličky a ředevším svým vlastním trapasům. Takový už je holt život. Samolibost, příčinu většiny trablů, autorovi(a možná i sobě) nakonec rádi odpustíme, klasický laskavý anglický humor je totiž osvobozující. „Lituji pouze, že jsem si deník nezačal psáti již v mládí,“ povzdechne si pan Pooter – a s ním i my, jeho čtenáři!... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Deník pana Nuly. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (23)
Nemůžu si pomoct... Ale můj šálek čaje to nebyl :-) Prostě nuda....
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Deník pana Nuly v seznamech
| v Přečtených | 83x |
| ve Čtenářské výzvě | 25x |
| v Doporučených | 2x |
| v Knihotéce | 39x |
| v Chystám se číst | 34x |
| v Chci si koupit | 6x |
| v dalších seznamech | 2x |
Ke knize jsem se dostal, protože matka katolického klanu v Návratu na Brideshead čte otce Browna od Chestertona a pak právě tohle.
Když už jsem u Chestertona, ten napsal něco ve smyslu, že nadprůměrnost je v pochopení a přijetí vlastní průměrnosti. Jak působíme my, co tohle nedokážeme, si může každý přečíst v Deníku pana Nuly.
Jak jen popsat ten dojem... Třeba v Saturninovi se všichni smějeme a trochu opovrhujeme tetou Kateřinou. Tady je férovější popis světa - trapní jsou tam všichni. A ve většině jsem se našel..
Snad i tady se inspiroval Červený trpaslík:-). Protože celá ta myšlenka je obsažena i tam:
„Můj deník, od Arnolda J. Rimmera. Prvního ledna - rozhodl jsem se vést si denní záznamy svých myšlenek a činů, zachovat svědectví o mých pokrocích na poli poznání, aby snad jednou jiní ctižádostiví důstojníci mohli na těchto stránkách hledat poučení. Je mojí světlou nadějí, že jednou bude mít tento deník své místo vedle Napoleonových válečných deníků a Pamětí Julia Caesara.“ Další záznam... (Otočí list) „17. července - narozeniny tetičky Maggie.“