Deník pana Nuly přehled
George Grossmith
Humorně vyprávěné příběhy rodiny úředníčka Pootera-Nuly, jehož životní ctižádostí je pozvednout se mezi vyšší úředníky a společenskou smetánku městečka. Způsob, jakým toho on i jeho syn docilují, je satirou na společenské poměry Anglie.
Literatura světová Humor
Vydáno: 1976 , OdeonOriginální název:
The Diary of a Nobody, 1892
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Deník pana Nuly. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (23)
všechny komentáře
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Deník pana Nuly v seznamech
| v Přečtených | 83x |
| ve Čtenářské výzvě | 25x |
| v Doporučených | 2x |
| v Knihotéce | 41x |
| v Chystám se číst | 35x |
| v Chci si koupit | 6x |
| v dalších seznamech | 2x |
Deník pana Nuly
Ke knize jsem se dostal, protože matka katolického klanu v Návratu na Brideshead čte otce Browna od Chestertona a pak právě tohle.
Když už jsem u Chestertona, ten napsal něco ve smyslu, že nadprůměrnost je v pochopení a přijetí vlastní průměrnosti. Jak působíme my, co tohle nedokážeme, si může každý přečíst v Deníku pana Nuly.
Jak jen popsat ten dojem... Třeba v Saturninovi se všichni smějeme a trochu opovrhujeme tetou Kateřinou. Tady je férovější popis světa - trapní jsou tam všichni. A ve většině jsem se našel..
Snad i tady se inspiroval Červený trpaslík:-). Protože celá ta myšlenka je obsažena i tam:
„Můj deník, od Arnolda J. Rimmera. Prvního ledna - rozhodl jsem se vést si denní záznamy svých myšlenek a činů, zachovat svědectví o mých pokrocích na poli poznání, aby snad jednou jiní ctižádostiví důstojníci mohli na těchto stránkách hledat poučení. Je mojí světlou nadějí, že jednou bude mít tento deník své místo vedle Napoleonových válečných deníků a Pamětí Julia Caesara.“ Další záznam... (Otočí list) „17. července - narozeniny tetičky Maggie.“