Deset let přehled

14.03.2018

Na této knize není ani tak zajímavé, co v ní je, jako spíše to, co v ní není. Začněme ale tím, co v ní je.
Do roku 1939 jde o vcelku předvídavá varování před nacismem, japonským militarismem a fašismem. Varování jistě správná, s doporučením opatření, která správná být nemusela. V letech 1941-1945 o plamenné výzvy k odboji, povstáním, sabotážím - relativně poctivá protinacistická propaganda. V letech 1945-1947 apely k budování socialistické společnost. Vždy a za všech okolností je zdůrazňována potřeba navázat a prohloubit svazek se Sovětským svazem. V podstatě je to celé na jedno brdo.
Šíleným se jeví jen text proti trockistům. To je skutečně zaslepená kritika, s minimálním vztahem k realitě, poklonkování a pochlebování Stalinovi.
Bystrý čtenář si již všiml, že neřeším, co Gottwald psal v letech 1939-1941. Molotov-Ribbentrop. Dle wikipedie "až do roku 1941 zastával politiku odpovídající sovětsko-německému paktu ze srpna roku 1939." Takové texty by jistě pod nosem vydat ve "svém" nakladatelství nenechal. V knize tedy žádné texty z té doby nejsou.
Druhá vynechávka je od července 1944 do konce války. Nemohu to posoudit, ale hádám, že hlavním cílem bylo zamlčet přínos západních zemí v boji proti Ose. Asi Gottwald sem tam prohlásil, že je fajn, že se druhá fronta otevřela.
Třetí drobnůstka. Zmizeli Židé. Skutečně, to slovo se v textech téměř nevyskytuje. Boj a utrpení Španělů se řeší, i Číňanů či Habešanů, ale Židé, ticho po pěšině. Zvláštní, domníval jsem se, že antisionismus, tahle zvláštní forma antisemitismu se pořádně rozjela až rok po vydání. Ale asi už se tušilo, že opatrnost je nezbytná.