Klement Gottwald

Přidat do oblíbených Koupit knihy

česká, 1896 - 1953

Populární knihy

/ všech 25 knih
Klement Gottwald o publicistice
Klement Gottwald o publicistice
Kupředu, zpátky ni krok
Kupředu, zpátky ni krok
Spisy III - 1931-1932
Spisy III - 1931-1932
Spisy I - 1925-1929
Spisy I - 1925-1929

Nové komentáře u knih Klement Gottwald

Kupředu, zpátky ni krok Kupředu, zpátky ni krok

„Tak tuto knížku jsem našla v knihovně v oddělení opuštěných knih. Mám z ní velkou radost , prolistovala jsem si ji,zatím nemám čas na čtení, ale je tam všechno i s obrázky .!“... celý text
— medlovice

Klement Gottwald 1951-1953 Klement Gottwald 1951-1953

„Tady jde o to, jak dnes k takovému výboru projevů a statí přistupovat. Pokud jako k historickému artefaktu, měl bych tomu dát 5 hvězdiček. Je to vybroušená propaganda, lze na tom studovat jazyk totalitního režimu, všechny ty floskule, myšlenkové postupy, principy komunikace s veřejností (jak obecnou - viz projevy do rozhlasu 1. ledna, tak úžeji zaměřenou cílovou skupinou - horníci, armáda, účastníci Jiráskova Hronova apod.). Je to přehledná, krystalicky čistá, čitelná myšlenková mapa stalinistického komunismu 50. let. Takže z tohoto hlediska nelze než doporučit. Skvělý historický artefakt! Pokud k tomu přistoupím jako k literárnímu dílu autora naplňující žánr veřejných proslovů, (např. by se dalo srovnávat s jinými projevy třeba V. Havla), pak je to skutečně odpad. Ta myšlenková plochost, těch deset pozic, které neustále opakuje, to klanění SSSR a "velkému Stalinovi", "největšímu géniovi lidstva" atp., to obludné - ne kvůli Stalinovi, toho nehodnotím. Ta dogmatická autorova plochost ho prostě vede ke zbožštění sovětské říše a ničím neprovokuje k myšlení. Proces myšlení se po čtení těchto projevů prostě ve čtenáři nerozbíhá. (Jsem šťastný, že jsem to nemusel poslouchat a číst v té době jako autentickou politickou realitu.) A to říkám proto, že kdo pohlédne do mých přečtených knih, vidí, že mě projevy komunismu jako studijní látka velmi zajímají, myslím, že je to podstatné i pro porozumění dnešní době a politické kultuře. A rozhodně jsem dalek toho, že všechno marxistické je stejně blbé jako tyto projevy. Oceňuji Václavka, Fučíka (zejm. jeho divadelní kritiky), Štolla (Z bojů na levé frontě a Občan F. X. Šalda), protože jsem pochopil, že i v marxismu lze najít mnoho podob a valérů (viz kniha o revizionismu od historika Kopečka). Ale dogmatismus, bohužel, je inspirativní pro život pouze tím, že je potřeba se jej vyvarovat. "Leninismus je praporem boje za svržení kapitalismu, a odstranění vykořisťování člověka člověkem, praporem boje za chléb, práci a blahobyt, praporem boje za vládu lidu, za socialismus," říká Gottwald na str. 13. - a pak ještě mnohokrát. Je dobré si přečíst takovouhle knihu, aby člověk (např. před volbami) lépe rozuměl jednoduchým a laciným myšlenkovým konstruktům, které slyší. Takže ano, paradoxně mohu konstatovat, že Gottwaldovy projev jsou učebnicí pro život. S hlavním poselstvím: "Tudy ne, přátelé!"“... celý text
— Apo73

Deset let Deset let

„Na této knize není ani tak zajímavé, co v ní je, jako spíše to, co v ní není. Začněme ale tím, co v ní je. Do roku 1939 jde o vcelku předvídavá varování před nacismem, japonským militarismem a fašismem. Varování jistě správná, s doporučením opatření, která správná být nemusela. V letech 1941-1945 o plamenné výzvy k odboji, povstáním, sabotážím - relativně poctivá protinacistická propaganda. V letech 1945-1947 apely k budování socialistické společnost. Vždy a za všech okolností je zdůrazňována potřeba navázat a prohloubit svazek se Sovětským svazem. V podstatě je to celé na jedno brdo. Šíleným se jeví jen text proti trockistům. To je skutečně zaslepená kritika, s minimálním vztahem k realitě, poklonkování a pochlebování Stalinovi. Bystrý čtenář si již všiml, že neřeším, co Gottwald psal v letech 1939-1941. Molotov-Ribbentrop. Dle wikipedie "až do roku 1941 zastával politiku odpovídající sovětsko-německému paktu ze srpna roku 1939." Takové texty by jistě pod nosem vydat ve "svém" nakladatelství nenechal. V knize tedy žádné texty z té doby nejsou. Druhá vynechávka je od července 1944 do konce války. Nemohu to posoudit, ale hádám, že hlavním cílem bylo zamlčet přínos západních zemí v boji proti Ose. Asi Gottwald sem tam prohlásil, že je fajn, že se druhá fronta otevřela. Třetí drobnůstka. Zmizeli Židé. Skutečně, to slovo se v textech téměř nevyskytuje. Boj a utrpení Španělů se řeší, i Číňanů či Habešanů, ale Židé, ticho po pěšině. Zvláštní, domníval jsem se, že antisionismus, tahle zvláštní forma antisemitismu se pořádně rozjela až rok po vydání. Ale asi už se tušilo, že opatrnost je nezbytná.“... celý text
— Subjektiv

Klement Gottwald o publicistice Klement Gottwald o publicistice

„Kdyby pan Gottwald ještě žil, rád bych se jej zeptal, jestli těmhle kecům věřil aspoň on sám, protože tohle už není agitace, ale místy až tragikomedie. Jenomže kdyby pan Gottwald ještě žil, asi bych už někde stejně těžil uran, takže bych se to zase nedozvěděl. No přinejhorším mě nemůže nikdo obvinit z toho, že kecám o něčem, co jsem nezažil. Nemusíte zažít, stačí si přečíst autentické "dokumetny", které tehdy nečetli ani ti, co je číst měli, a hned je vám jasné, že s tímhle matrošem ten režim na hubu jednou padnout prostě musel...“... celý text
— antragus

Přejít na knížky autora