Děti Volhy přehled
Guzel Jachina
Rusko roku 1916. Na dolním toku Volhy, kde od 18. století nacházeli domov němečtí emigranti, plynou stereotypní dny Jakoba Ivanoviče Bacha. Dvaatřicetiletý učitel němčiny má natolik nezajímavý vzhled i život, že se o něm nedá říct vůbec nic. Dokud ho statkář Grimm z protějšího břehu nepožádá, aby jeho sedmnáctiletou dceru Kláru učil německy. Lekce se konají za zvláštních okolností – dívka má zakázáno dívat se na cizího muže, proto musí být ukryta za paravánem. Klářin tichý hlas brzy naplní Bachův život, jako vzduch vyplňuje prázdnou nádobu. I sama žákyně začne usilovat o sblížení a prostřednictvím knih, které si vyměňují, posílá Bachovi důvěrné dopisy. Tak ubíhají týdny a měsíce, a zcela odlišní, osamělí lidé se do sebe zamilují. Jejich láska však nemůže uniknout událostem, jež s sebou přinese nástup bolševiků k moci. Velká historie vstupuje do Bachova života, přiměje ho čelit hrozným zkouškám, aby dospěl v silnou osobnost, stejně mocnou jako řeka Volha, v jejíchž zákrutech prožije celý život. Ruská spisovatelka s tatarskými kořeny Guzel Jachina, autorka bestselleru Zulejka otevírá oči, se ve svém druhém románu Děti Volhy vrací k traumatům sovětských dějin, kdy revoluční idealismus chřadl uprostřed masového násilí stalinismu. Zatímco ve svém debutu nás zavedla na Sibiř a zároveň ukázala tatarštinu v sobě a v celém Rusku, v novém díle přibližuje podivuhodný folklór a životní styl povolžských Němců, který byl jejich deportací v roce 1941 zcela zničen. Román Děti Volhy získal několik literárních ocenění včetně ruské státní ceny Velká kniha a byl dosud přeložen do sedmnácti jazyků.... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 2020 , ProstorOriginální název:
Дети мои (Děti moji) , 2018
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Děti Volhy. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (76)
Po Zulejce další krásná kniha autorky. Dokonalý jazyk, za což samozřejmě dík i překladateli, který si s tím určitě musel dát velkou práci. Už dlouho jsem si v nějaké knize tak neužívala každé slovo. Ne vždy mě delší popisy přírody apod. baví, ale tady to člověka úplně přeneslo do děje. A samozřejmě nelze ani opomenout zvolené téma, které trošku i zabrušovalo až do etnografie, každopádně osudy a kultura povolžských Němců byly hodně zajímavé a čtenář se dozví něco nového.
(SPOILER) Vynikající kniha, po dlouhé době úplné zjevení co se týče práce s jazykem. Překlad je naprosto vynikající. Kniha je jako barevný obraz. Byť jsem Volhu spatřila maximálně v televizi, autorka mě přenesla na místo samé, cítila jsem vůni a chuť všudypřítomných jablek, cítila jsem vítr v sadu, slyšela jsem šumění vody, praskání ledu, viděla jsem Grimmův statek jako na dlani. Postava Bacha je geniální, němý Němec je tichým účastníkem dějinných zvratů, aniž si sám uvědomuje jejich závažnost a význam. Přesto je jejich součástí, přesto zasahují i do jeho života. Postava děvčátka dává příběhu energii, přidává hluboký citový rozměr, byť vztah Bacha a Anče není úplně jednoduchý-jako nic v životě člověka. Paralelní příběh Lenina a masového vraha Stalina zase vnáší pocit reálného strachu a zla, třeba v příběhu s kapry a hladovými psy. Těším se na další knihy!
Související novinky (2)
Brána pekel, Nelítostný princ a další knižní novinky (37. týden)
10.09.2023
Karin Lednická: Námětů mám na několik životů
17.05.2021
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Děti Volhy v seznamech
v Právě čtených | 9x |
v Přečtených | 376x |
ve Čtenářské výzvě | 99x |
v Doporučených | 30x |
v Knihotéce | 171x |
v Chystám se číst | 356x |
v Chci si koupit | 65x |
v dalších seznamech | 5x |
Štítky knihy
dopisy stalinismus ruská literatura násilí carské Rusko Sovětský svaz magický realismus oběti komunismu historické romány zakázaná láska Povolží
Nádherná kniha plná magických okamžiků, krásných popisů a metafor. Mé první setkání s autorkou a určitě ne poslední.