Detstvo přehled
Maxim Gorkij (p)
„V detstve,“ píše Gorkij, „si sám seba predstavujem ako úľ, do ktorého rozliční jednoduchí, všední ľudia ako včely znášali med svojich vedomostí a myšlienok o živote a obohacovali moju dušu – kto čím mohol. Ten med bol často špinavý a trpký, ale každé poznanie je predsa len med.“ Áno, dôležité však je, čo z tohto poznania si človek vie vybrať, spracovať, urobiť z toho správne závery, k čomu sa prikloniť. Na prvý pohľad to, čo sa Gorkému vybavuje v pamäti, je peklo. Život dieťaťa vo svete násilia, despotizmu, primitivizmu, tmárstva, nenávisti, krutosti sa ani inak ako peklom nazvať nedá. Gorkého Detstvo (1913) poukazuje ešte na jeden dôležitý fakt zo spisovateľovho života. Napriek pekelnej atmosfére v dedovom dome mal Gorkij jedno veľké šťastie: šťastie na talentovaných rozprávačov. Zrejme tu sú korene jeho rozprávačského majstrovstva. Možno aj vďaka tomu kniha, v ktorej je tam veľa násilia, krutosti, ponižovania a nenávisti, v konečnom dôsledku zanecháva v čitateľovi radostný pocit.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Detstvo. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
Vydání této knihy u nás je typickým pohledem t.zv. "stranovlády" na vše ruské, spíše sovětské. Výtečného spisovatele známe pouze z jedné strany (té levé), což se soudruhům "hodilo do krámu" . Vzpomínky na dětství malého Peškova nemohly nikomu ublížit. Samozřejmě se nikdy nešířilo to z života Gorkého, co se Džugašvilimu alias Stalinovi nelíbilo - jeho dlouholetý pobyt na západě, kdy se dostal až do USA.
V roce 1913 se Gorkij mohl vrátit do Ruska a prakticky ihned se zapojil do politického dění na straně bolševiků. Organizoval financování exilových revolucionářů pomocí příspěvků od domácích mecenášů.[2] V roce 1917 se však, stejně jako větší část intelektuálního křídla strany, domníval, že pro revoluci není ještě ten správný čas, neboť Rusko na ní, podle něj nebylo připraveno. Po říjnové revoluci se rozkol mezi ním a bolševiky zvětšoval, což nakonec vedlo k publikování článků známých jako Nečasové úvahy. Gorkij vystupoval aktivně proti násilí tzv. válečného komunismu, teroru páchaném na opozičních politicích a proti bezuzdnému rabování. Toto znechucení nakonec v roce 1921 vedlo k jeho druhé emigraci. Roku 1921 M. Gorkij podruhé opustil Rusko, nejprve žil v Německu a poté v italském Sorrentu. Zajímavostí je, že si na přelomu let 1923 a 1924 léčil tuberkulózu v Mariánských Lázních. Právě zde se dozvěděl o smrti V. I. Lenina a zde napsal první verzi statě O Leninovi, ve které cituje deník Prager Tagblatt. Roku 1928 se na jednu ze Stalinových výzev k emigrantům vrátil do SSSR.
Po návratu do SSSR byl Gorkij sovětskou propagandou mimořádně vyzdvihován, protože tento návrat byl chápán jako vítězství sovětské propagační války.
Da, da, da - tovarišči v tom uměli chodit. I ti naši ( Vydáme Dětství, Matku atd.)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Detstvo v seznamech
v Právě čtených | 2x |
v Přečtených | 17x |
v Knihotéce | 14x |
v Chystám se číst | 6x |
v Chci si koupit | 1x |
Štítky knihy
Autorovy další knížky
1957 | Matka |
2010 | Na dně |
1976 | Pieseň lásky |
1974 | Foma Gordějev |
1986 | Makar Čudra / O neopätovanej láske / Mesto Žltého diabla - a iné |
Ano, je to kniha ideologicky vyhraněná, tendenční, popisuje jednostranně život v Rusku v časech mládí Maxima Gorkého, ale špatná kniha to rozhodně není! Gorkij totiž psát uměl.
Ke knize mám ještě jednu osobní vzpomínku. Ze zoufalství, protože nebylo na výběr nic, o čem by se dalo psát, jsem si na maturitní písemku z ruštiny vybrala právě rozbor této knihy. Respektive charakteristiku jejího hlavního hrdiny.
A už nikdy nezapomenu na svoji první větu: "Moj sámyj ljubymyj gerój éto Aljoša Peškov..." Načež jsem kompletně "obšlehla" část životopisu Gorkého z taháku. Jo, jo, to byly časy! :-)