Diablom posadnutí přehled
Fjodor Michajlovič Dostojevskij
Dejiskom je malé vidiecke mestečko kdesi ďaleko v Rusku koncom minulého storočia a v tomto mestečku sa zbiehajú nite čudesných dejov, ktoré môžeme vnímať aj ako filozofický epos, aj ako psychologickú detektívku – a ich strojcami sú takisto ľudia čudesní, posadnutí, čiže besi...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Diablom posadnutí. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (39)
Velmi hutná, těžká a beznadějná kniha. "Běsi" jsem četl přibližně tři měsíce, jelikož jsem jednotlivé části prokládal jinými romány. Opět (jako u všech dalších knih, které jsem od autora přečetl) jsem unešen autorovou schopností vykreslit charaktery postav, tehdejší dobu, ale i filozofii. Dost jsem bojoval se jmény (je jich tu požehnaně...), a proto doporučuju čtenářům dělat si poznámky.
Původně jsem chtěl ohodnotit čtyřmi hvězdami, nicméně doslov, který dílo dovysvětlil a poukázal na propracovanost, román v mých očích pozvedl.
Napriek rozsahu som túto knihu prečítal na jeden dych a každá stránka ma bavila. Dostojevskij proste píše, akoby sám založil vlastný filozofický smer. V diele je všetko - múdrosť, proroctvo, realita života a zároveň sú postavy fantaskne vyzobrazené. Človek si ich obľúbi, a niektoré úprimne nenávidí. V tomto ilustrovanom vydaní niektoré ilustrácie predstihjú zápletky v obsahu a tak sa mi stal ku koncu nechcený spoiler, ale inak to krásne dotvára atmosféru knihy. Za mňa 6/5 a mal by si to prečítať každý.
Související novinky (1)
Nové eknihy zdarma (červenec, 6. díl)
09.07.2019
Citáty z knihy (1)
„Úplná svoboda bude tenkrát, až bude lhostejné, až bude lhostejné, zda žít či nežít.“
Kniha Diablom posadnutí v seznamech
v Právě čtených | 25x |
v Přečtených | 544x |
ve Čtenářské výzvě | 26x |
v Doporučených | 39x |
v Knihotéce | 294x |
v Chystám se číst | 336x |
v Chci si koupit | 60x |
v dalších seznamech | 12x |
Autorovy další knížky
2004 | Zločin a trest |
2004 | Bratři Karamazovi |
2008 | Běsi |
1958 | Bílé noci |
2020 | Idiot |
Polovinu Běsů jsem se cítil, jako bych četl tu nejvíc nudnou knihu bez jakékoliv zápletky. Jak ale znám Dostojevského a jeho náhlé spletité zápletky, nepřestal jsem proto číst a stokrát se mi to vyplatilo. Zápletka se objevila zničehonic, a obraz se náhle začal skládat dílek po dílku - všechny hlavy knihy, podkapitoly a veškeré věty jsou jen jednou z mnoha (zprvu nepodstatných a nedůležitých) vrstev tohoto obsáhlého románu, které se ve třetí části knihy ukážou být těmi nejvíce klíčovými - proto je důležité je číst velmi pozorně.
Knihu jsem četl asi měsíc; po každé přečtené hlavě jsem ji odložil a nad vším, co jsem přečetl, hloubavě přemýšlel a rovnal si své myšlenky ohledně toho všeho.
-
Jedinečnou vlastností pana Dostojevského je rozmanitost a propracovanost všech jeho charakterů; nezklamal ani v tomto díle, ba naopak, postavy zde byly vypracované tak, aby si na ně udělal každý svůj názor: některé milujete, jiné přímo nesnášíte, jiné zas pomalu ani nevnímáte a jejich slova jako by šly jedním uchem dovnitř, druhým ven.
-
Zápletka byla místy spletitá, složitá, a těžko pochopitelná, ale... proto asi čteme Dostojevského, že? :)
-
P.S.:
Stejně jako nějaký jiný čtenář recenzent zde, taky doporučuji dělat si poznámky. (Je to občas téměř nutné)