Blaník přehled

Tohle je pravá klasika, která se opravdu zažila. Vozová hradba, ostrá žádost, "tebe to bolí a chceš nás nasrat", a podobně. To je prostě natolik skvělé, že už se toho národně asi nikdy nezbavíme.

Blaník je na první pohled spíše další z tuctových her, svým charakterem asi nejbližší Dlouhému, Širokému a Krátkozrakému. Místo pohádek bere si zde však stejně tvrdě na paškál mytologické povídačky. V péči si Cimrman navíc zase drží hlavně naše dítka na něž je třeba myslet při plánování historických událostí, jednak i duševní zdraví národa, deprimovaného tím, že bude ještě hůř. To samo by stačilo k tomu, aby se hra stala vpravdě legendární.

Nadto je vlastně nejakčnější z celé mistrovy tvorby, vezmeme-li v potaz, že v ní došlo dokonce k duelu nadpřirozených bytostí, to je úplně normální fantasy!, jednak je svým způsobem roztomile vulgární – pardon, ale fekální humor jen tak jinde nenajdete.

Dohromady je to doplněno poměrně zajímavě podaným konceptem gadamerovského splývání horizontů – divák (čtenář) snaží se hledět spolu s autory na dobové vnímání česko-německých vztahů, přitom nechává komunikovat rytíře z různých časových zasazení s učitelem revolučního roku. To je dohromady snad trochu moc horizontů, které se nádherně chaoticky mísí. Krása!