Dívka ze Siatangu přehled
Pavel Nikolajevič Luknickij
Druhé vydání v nakladatelství Práce.
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Dívka ze Siatangu. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
Příběh se odehrává zhruba v letech 1922-1928 někde na hranici tehdejšího SSSR a pravděpodobně Afgánistánu. Dle mého názoru perfetně přibližuje primitivní život jednoho kmene v horách Pamíru, který začíná být vtahován pod vliv Sovětského Svazu a kolem kterého se také vedou politické mezinární machinace. Přestože autor otevřeně propaguje bolševickou revoluci a budování komunismu, dokázal tyto prvky nenásilně a dá se říct ani ne nijak výrazně propagandisticky vkomponovat do tohoto unikátního díla. Čtenáři se tak dostává do rukou obrázek, jak si ruští komunisté představovali, mnohdy naivně, světlé zítřky. Kniha je ale především obrazem života, jaký si těžko dovedeme představit a dle životních zkušeností autora (alespoň dle životopisu na přebalu knihy) pravděpodobně velmi realistický.
Když se čtenář oprostí od některých prvků, jedná se o čtivý zajímavý i napínavý dobrodružný román z exotického prostředí. 90% a 5*, 4.1.2015.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Dívka ze Siatangu v seznamech
v Přečtených | 17x |
ve Čtenářské výzvě | 1x |
v Knihotéce | 30x |
v Chystám se číst | 10x |
v Chci si koupit | 2x |
v dalších seznamech | 1x |
Autorovy další knížky
1974 | Nissó, dívka ze Siatangu |
1982 | Pohraničníci na Alaji |
1949 | Dívka ze Siatangu |
1954 | Tadžikistan |
1954 | Putování po sovětském Tádžikistánu |
Zajímavý rozpor. Na jednu stranu autor oslavuje komunismus, na druhé je mezi řádky mnohokrát jasně naznačené, jak je to celé špatně. Uznávám, možná je to jen můj pocit a nemělo to tak vyznít, popřípadě něco bylo ztraceno v překladu, ale takový jsem získal dojem. Jako by autor měl pochybnosti o tom, co propaguje. Jinak je to vcelku zajímavý příběh jiné doby, vlastně jiného světa, spousta přírody a boje i soužití s ní. S Nissó se člověk snadno ztotožní a prožívá příhody s ní. Ta část mě bavila nejvíce, vliv sovětského svazu a politikaření už znatelně méně, bohužel sovětského svazu tam bylo pořád dost, proto tak nízké hodnocení.