Dnešek je váš, zítřek je náš přehled
Pavel Tigrid
https://www.databazeknih.cz/img/books/89_/89010/dnesek-je-vas-zitrek-je-nas-89010.jpg
3
15
15
Jak napovídá podtitul knihy : Dělnické revolty v komunistických zemích autor v knize mapuje a komentuje protestní akce zaměřené proti komunistickému režimu přímo z řad dělnické třídy, především se ale zaměřuje na situaci v Polsku a na hnutí Solidarita.
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Dnešek je váš, zítřek je náš. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
Na malém prostoru je celkem dost podrobně popisována skutečnost, že se dělníci v zemích tzv. socialistického tábora různými formami bouřili a vzpírali budoucnosti "světlých zítřků", jak je u Tigrida zvykem doplněná o bibliografické odkazy. Negativní stránkou je skutečnost, že je zaměřena především na Polsko s jeho Solidaritou a v podstatě opomíjí situaci u nás a v ostatních zemích sovětského bloku i když obecně rozebírá příčiny, které ke konfliktům s vládnoucí mocí vedly. Plzeňskou Škodovku a Maďarsko přesto zmínit mohl.
Lidská paměť je často podobná ementálu, je občas dobré se otočit a podívat se zpátky a v tom je význam této a podobných knih.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Dnešek je váš, zítřek je náš v seznamech
| v Přečtených | 18x |
| ve Čtenářské výzvě | 1x |
| v Knihotéce | 25x |
| v Chystám se číst | 8x |
| v Chci si koupit | 1x |
Autorovy další knížky
| 1990 |  Kapesní průvodce inteligentní ženy po vlastním osudu |
| 1990 |  Politická emigrace v atomovém věku |
| 1990 | Dnešek je váš, zítřek je náš |
| 2000 | Na ztracené vartě Západu |
| 2010 | Mně se nestýskalo |
V podstatě dovysvětlující dokument převážně o polských dělnických stávkách od padesátých do osmdesátých let. Na vývoji dělnického hnutí v socialistickém Polsku Tigrid demonstruje evoluci samotné páteře země, která si ono dělnictví dává přímo do jména vládnoucí garnitury - aby tím paradoxně odhalila, že v jejím zájmu je všechno možné, jen ne spokojenost a komunikace s prolétskou reprezentací a že existence jednotné dělnické fronty je ve skutečnosti vším, jen ne zájmem socialistického zřízení. Autor odhaluje, že samotné dělnické hnutí bez podpory intelektuálních kruhů (a v Polsku taktéž katolické církve) má jen omezené prostředky jak zvrátit běh dějin, v závěru naznačuje, že k definitivní změně je třeba postoupit ještě o jeden krůček dál. Můj osobní názor je, že se Tigridovi daří v podstatě definovat budoucí nutné kroky pro úspěch takových společenských nálad, byť pouze jen malou část věnuje skutečně dominantní a rozhodující síle intervence sovětského kolonialismu v socialistických zemích. To ale nebylo na pořadu dne, taky nebylo dočasu v době vzniku toto dostatečně rozebrat a akcentovat.