Dneska už se tomu směju přehled
Adina Mandlová

Někteří z nás mají ve své knihovně zařazeno některé z předchozích vydání knihy "Dneska už se tomu směju". Ať již to první z roku 1977, které ve svém exilovém nakladatelství "Sixty-Eight Publishers" vydal Josef Škvorecký, nebo ta, která ihned po změně režimu v roce 1990 resp. 1993 zaplavila nenasycený československý knižní trh. Pokud si je vybavíte, zjistíte, že již dávno prošla jejich "záruční doba", a kvalita, kterou nabízejí, odpovídá rychlosti a podmínkám, ve kterých vyšla, ale zdaleka již neodpovídá potřebám dnešních čtenářů: od typografie až po reprodukce fotografií. Zdálo se, že hvězda typu Anidy Mandlové si zaslouží vzpomínku, která by odpovídala její kráse a významu. Je zde rovněž další důvod. V archívech i pozůstalosti zůstalo mnoho nikdy nepublikovaných materiálů a fotografií, které by zůstaly široké veřejnosti, a především obdivovatelům, utajeny. Navíc se zdálo vydavateli zajímavé zveřejnit i rozhovory Adiny Mandlové z období jejího návratu do Československa v roce 1991, kdy s nadhledem hodnotí svůj život a dopisuje tak poslední kapitolu svých memoárů...... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Dneska už se tomu směju. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (148)


Skvělé, syrové, naprosto otevřené memoáry. Životní styl pod heslem "sex, drogy a film" a zároveň drsné zážitky z poválečeného věznění či následné složité protloukání se v zahranicí - pro mě jedno velké překvapení. Adinu Mandlovou jsem měl zafixovánu jako lehce unylou dámu z filmu Kristián, abych zjistil, že svérázná dáma to jistě byla, ale o unylosti nemůže být v jejím případě žádná řeč :)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Dneska už se tomu směju v seznamech
v Právě čtených | 15x |
v Přečtených | 907x |
ve Čtenářské výzvě | 178x |
v Doporučených | 57x |
v Mé knihovně | 324x |
v Chystám se číst | 147x |
v Chci si koupit | 24x |
v dalších seznamech | 5x |
Kniha působila, že to bude na jedno odpoledne, ale velmi hustě popsané stránky by u jiného nakladatele vydaly na pořádnou bichli.
Líbilo se mi, že vyprávění si na nic nehraje a vše popisuje tak, jak to cítila. Uvědomovala si velmi dobře, že spousta věcí jí spadla jen tak do klína a byla dítětem štěstěny. Jinde a jindy se nezdráhala si vypomoct svým tělem, aby získala co chtěla a potřebovala. Přiznám se, že moc sympatií u mě nezískala.