Do pekel a zpět: Evropa 1914-1949 přehled

12.02.2023

S ohledem na relativně omezený rozsah, časový záběr a prostor zahrnující celou Evropu, nelze od knihy očekávat nic jiného než hodně zestručněný historický vývoj od počátku I. světové války. Kniha sice odsýpá, nelze se ale zbavit dojmu, že totéž lze v mnohem lepší a podrobnější podobě, byť ve větším počtu ale lépe napsaných knih. Pokud chce někdo letmý pohled do Evropy v první polovině 20. století, kniha mu poslouží, podrobnosti však musí hledat jinde. Čtyři hvězdičky jsem knize dal jen s ohledem na to, že je jinak pěkně a přehledně napsaná, nového však nepřináší nic.

30.01.2021

Další pokus o syntetický obraz evropských dějin 20. století z pera britského historika přináší přívětivý styl psaní s rozporuplným pohledem na moderní historii. Knihu jsem si pořídil ze čtyř hlavních důvodů. Prvním byla pozitivní recenze Taberyho, který sice není historikem, ale knihovnu má plnou odborné či populárně naučné historické literatury. Za druhé jsem dlouho nečetl syntézu moderních evropských dějin. Naposledy nejvíce kvalitní Tony Judt, poté Keith Lowe a Hobsbawm, nejhorší Raymond Aaron. Poté někteří USA historici, které raději nikdy nečíst: Conquest či Johnson Paul. To souvisí s třetím preferenčním bodem. Vždy mi přišly moderní dějiny popisované britským historikem méně zaujaté než Američany, kteří jsou zatíženi ideologicky a politicky. Za poslední musím zmínit, že mi doma již řadu let leží nejobsáhlejší Hitlerův životopis od Kershawa. Tudíž jsem předpokládal, že autor je kovaný v moderních středoevropských dějinách.
Prvně se musím vyjádřit k pramenné základně. Jak je již bohužel zvykem v záp. Evropě a tento neblahý trend se rozšířil i mezi akademiky východní Evropy tj. i ČR - autor nenavštívil archivy. Práce je tedy další syntézou - kompilátem z dřívě napsaných knih. Dle autora je vzadní části syntézy soupis základní literatury v angličtině, která je zásadní a jsou v ní uvedeny odkazy na další literaturu. Problém je, že literatura je pouze anglické provenience resp. v anglickém jazyce. V soupisu např. chybí dle mého soudu zásadní práce Olega Chlevňuka, přesto, že vyšly v angličtině. Je uvedena např. Sheila Fitzpatricková či Orlando Figes, ale absentuje absolutně ruská literatura. Ve výše zmíněných knihách není rozhodně citována řada kvalitních a alternativních historických děl. V tom spatřuji stále rozdělenou oponu i po více než třiceti letech od roku 1989. Zajímalo by mě, zda Kershaw zná jiné názory na Katyň?! Tj. pokud jasně píše, že Rusové jsou vrahy v Katyni, alespoň by mohl uvést, že jsou i jiné názory a ocitovat v poznámce - Grover Furr např. Dále mě v knize zaujala informace o tom, že po roce 1945 byl v Československu hlad a hromady bezdomovců a sociální úroveň byla hrozná. O bezdomovectví v porovnání např. s rozbombardovanou záp. Evropou zejména Německem či zdevastovaným Polskem či SSSR bych byl opatrnější. Přídělový systém byl v Československu zrušen o mnoho let dříve než v Anglii (1954). Naopak po odsunu německého obyvatelstva se logicky uvolnilo hodně nemovitostí nejen v pohraničí, kam se řada obyvatel českých zemí a nejen jich přesunula. V knize je ještě jedna zajímavá informace - Marshallův plán rozhodně nebyl tím fenoménem, za který byl dlouhá léta považován - rozhodně nenastartoval silný a rychlý hospodářský růst, ten již alespoň v západní Evropě byl dle ek. ukazatelů jasný dříve (myšleno očekáván či slabě nastartován). Správně autor upozorňuje na politické pozadí Marshallova plánu. Rovněž je správně akcentován růst USA i SSSR a upozadění role Velké Británie po druhé světové válce. Knize bych vyčetl zejména malé zdůraznění či popis hospodářské a sociální problematiky. Když autor mluví o hudbě - upozorní na Duka Ellingtona, ale již absolutně nepopisuje např. klasickou hudbu, která alespoň v první polovině 20. století hrála podstatnou roli. Hodně kapitol je příliš stručných a někdy jsem měl pocit, že chybějí základní fakta. Konkrétně slabě popsán vývoj zejména ve východní Evropě na Balkáně apod. Severní Evropa je též upozaděna. Nadruhou stranu je autor terminologicky progresivní - otevřeně používá výraz třída či kapitalismus, který nesměšuje s liberální demokracií jak se snaží naše mediální, politická a zejména akademická obec vtloukat lidem do hlav. Dále je to první autor ze Západu, který otevřeně píše o revolucích v Evropě po první sv. válce ve smyslu teroru a násilí - rudí proti bílým - vesměs bílý teror měl na rukou více krve při potlačování revolucí. Jinak jsou i tyto události popisovány značně zjednodušeně. Mám celkově pocit, že syntézu dějiny 20. století musí jednou napsat kolektiv autorů, kteří budou odborníky ve více disciplínách - demografie, sociální dějiny, kulturní dějiny, etnografie, statistika, sociologie apod. Např. by byly zajímavé medailonky osobností 20. století. Dále jsou stále psány v Evropě dějiny pohledem Evropanů. Jak to bylo s migrací za prací?! Autor se této problematiky v prvním dílu dotkne, ale je to málo. Vždyť na práci zahraničních dělníků byla vystavěna řada evropských ekonomik a je i dnes. Procentuálně bych dal knize tak 65%. Daleko více se mi líbil obraz Evropy po roce 1945 od Tonyho Judta - ten rozhodně doporučuji. Přes všechny výtky a že by jich bylo ještě více se mi jeví kniha jako zatím nejvyrovnanější pokus o syntézu z pohledu historika západní provenience. Snad se jednou dočkáme i překladů ruských historiků. Zatím snad něco málo je vydáváno na Slovensku u našich progresivnějších bratří.