Do temnoty: Od milosrdné smrti k masovému vraždění přehled

06.05.2024

Ke knize jsem přistupoval velmi opatrně. Očekával jsem klasickou biografii, více méně nudnou a v podstatě i o už dost známých a popsaných faktech. OVŠEM, tohle je úplně něco odlišného, tohle prostě není jen o Stanglovi. Autorka si dala obrovskou práci s tím, že se snažila vyzpovídat každého s kým se Stangl v inkriminovaném období setkal. Více než samotným Stanglem se autorka zabývá výpovědí jeho ženy, spolupracovníky, dosud žijícími esesmany a pochopitelně malé skupince vězňů, kterým se podařilo přežít Sobibor a Treblinku. Text je fascinující a výborně se čte, mnoho pro mne naprosto nových faktů a postřehů. Detailní popis Akce T4 tzn. programu eutanázie, na kterém se Stangl rovněž podílel. Fungování vyhlazovacích táborů a hlavně výběru personálu do těchto zařízení. Popis krutostí, které páchali Ukrajinci a Litevci ve službách SS.
Mám za sebou mraky koncentráčnické literatury, Glazara, Sch. Veneziu, Hesse atd. Musím ovšem poznamenat, že člověku během četby není dobře po těle. Dost často mi bylo i fyzicky špatně od žaludku, ten popis všech těch zvěrstev a vnímání lidí se prostě zažíral pod kůži.
Jednou z ústředních postav je i jeden ze svědků unterscharführer Suchomel, rodák z Českého Krumlova, který sloužil v Treblince. Dalším, kdo se ze sudeťáků mihl v textu, byl Münzberger, který v Treblince obuškem hnal ženy a děti do plynových komor. Ostatně z celkového počtu čtyři sta zaměstnanců v rámci projektu T4 jich dvě stě pocházelo z tzv. Sudet!
Právě na Glazara a skupinu českých vězňů v Treblince byl během knihy kladen velký důraz, Češi byli ti, kteří řídili Treblinku a vedli i povstalecký výbor.
Stangl samotný byl ukázkou klasického zbabělce, zřejmě sám nikdy nikoho osobně nezavraždil, ale neustále se vymlouval na rozkazy a jak měl strach o rodinu a další alibistické argumenty.
Kniha je rovněž tvrdou obžalobou katolické církve a západních mocností. Vatikán ani západní státy neudělaly vůbec nic, aby nějakým způsobem zabránili vyhlazování lidí v Polsku. Papež se během války proti tomuto konání nikdy přímo neohradil. Autorka jej v textu dokonce označuje za antisemitu, ovšem s podporou pádných argumentů.
V důsledku vyvraždění dvou set tisíc Židů ve Lvově, zaslal arcibiskup Szeptycký papeži dopis následujícího znění:
,,Osvobození německou armádou z bolševického jha jsme původně chápali jako velkou úlevu, která však netrvala déle než jeden nebo dva měsíce. Německá správa postupně nastolila skutečně neuvěřitelný režim teroru a korupce...Dnes celá země cítí, že německý režim je horší, téměř ďábelský horší než ten bolševický"
Publikace je v daném tématu jednou z nejlepších a mohu ji jen vřele doporučit.

05.11.2023

Upřímný pohled na holocaust od těch, kdo ho prováděli. Rozhovory s velitelem vyhlazovacího tábora musely být pro autorku náročné, množství její výzkumné práce kolem je obrovské. Knížka potvrzuje názor, že pro to, aby se z vás stala věcně zrůda, nemusíte být psychopat. Stačí trocha ambicí a společenské podmínky. Člověk si sám v sobě omluví skoro všechno.