Gitta Sereny
britská, 1921
Populární knihy
Nové komentáře u knih Gitta Sereny
Do temnoty: Od milosrdné smrti k masovému vraždění
„Ke knize jsem přistupoval velmi opatrně. Očekával jsem klasickou biografii, více méně nudnou a v podstatě i o už dost známých a popsaných faktech. OVŠEM, tohle je úplně něco odlišného, tohle prostě není jen o Stanglovi. Autorka si dala obrovskou práci s tím, že se snažila vyzpovídat každého s kým se Stangl v inkriminovaném období setkal. Více než samotným Stanglem se autorka zabývá výpovědí jeho ženy, spolupracovníky, dosud žijícími esesmany a pochopitelně malé skupince vězňů, kterým se podařilo přežít Sobibor a Treblinku. Text je fascinující a výborně se čte, mnoho pro mne naprosto nových faktů a postřehů. Detailní popis Akce T4 tzn. programu eutanázie, na kterém se Stangl rovněž podílel. Fungování vyhlazovacích táborů a hlavně výběru personálu do těchto zařízení. Popis krutostí, které páchali Ukrajinci a Litevci ve službách SS.
Mám za sebou mraky koncentráčnické literatury, Glazara, Sch. Veneziu, Hesse atd. Musím ovšem poznamenat, že člověku během četby není dobře po těle. Dost často mi bylo i fyzicky špatně od žaludku, ten popis všech těch zvěrstev a vnímání lidí se prostě zažíral pod kůži.
Jednou z ústředních postav je i jeden ze svědků unterscharführer Suchomel, rodák z Českého Krumlova, který sloužil v Treblince. Dalším, kdo se ze sudeťáků mihl v textu, byl Münzberger, který v Treblince obuškem hnal ženy a děti do plynových komor. Ostatně z celkového počtu čtyři sta zaměstnanců v rámci projektu T4 jich dvě stě pocházelo z tzv. Sudet!
Právě na Glazara a skupinu českých vězňů v Treblince byl během knihy kladen velký důraz, Češi byli ti, kteří řídili Treblinku a vedli i povstalecký výbor.
Stangl samotný byl ukázkou klasického zbabělce, zřejmě sám nikdy nikoho osobně nezavraždil, ale neustále se vymlouval na rozkazy a jak měl strach o rodinu a další alibistické argumenty.
Kniha je rovněž tvrdou obžalobou katolické církve a západních mocností. Vatikán ani západní státy neudělaly vůbec nic, aby nějakým způsobem zabránili vyhlazování lidí v Polsku. Papež se během války proti tomuto konání nikdy přímo neohradil. Autorka jej v textu dokonce označuje za antisemitu, ovšem s podporou pádných argumentů.
V důsledku vyvraždění dvou set tisíc Židů ve Lvově, zaslal arcibiskup Szeptycký papeži dopis následujícího znění:
,,Osvobození německou armádou z bolševického jha jsme původně chápali jako velkou úlevu, která však netrvala déle než jeden nebo dva měsíce. Německá správa postupně nastolila skutečně neuvěřitelný režim teroru a korupce...Dnes celá země cítí, že německý režim je horší, téměř ďábelský horší než ten bolševický"
Publikace je v daném tématu jednou z nejlepších a mohu ji jen vřele doporučit.“... celý text
— Jochen77
Albert Speer: Zápas s pravdou
„Musím souhlasit s komentářem pode mnou, autorka odvedla opravdu KUS poctivý práce.
Pokud by se tomu chtěl někdo vyhnout, protože je kniha o AS, tak by to byla škoda, protože jde o skutečně komplexní dílo, a i když AS je samozřejmě hlavní "hrdina", dozvíte se spoustu zajímavých informací o dalších ústředních postavách Třetí říše.
V případě herr Speera jsem si jenom utvrdil svůj názor, že měl dostat provaz s ostatníma. Jeho účelový přiznání viny, tedy spíš nevědomého podílu na zvěrstvech režimu, kterýmu tak oddaně sloužil, bylo upřímný asi jako dodržení slibů Adolfa Hitlera. Chladnokrevnej technokrat moci, kterej včas poznal že to jde do pekel a potřeboval si vytvořit platformu, na který by demonstroval jak se obrátil proti svýmu chlebodárci. A na tohle potřeboval čas, to byl ten čas o kterej svým úsilím prohranou válku prodlužoval i za cenu dalších obětí.
I svůj trest dokázal obrátit ve svůj prospěch a konec tomu všemu jenom nasadil korunu, ve finále podrazil i jedinýho člověka, kterej při něm stál po celou tu dobu... vlastně tak ukázal svůj charakter v plný nahotě (při posledním vydechnutí asi doslova).
Co si taky myslet o člověku, kterej tvrdí:
"Já jsem nikdy moc nezvedal paži, dokonce ani později. Bylo to totiž tak hloupé."
Na Wiki v angličtině si najděte sami fotku, která je datovaná do období 1944... pravačka auf v předpisovým úhlu.
Jedna věc celkovej dojem kazí... neuvěřitelný množství překlepů, na celou knížku jich bude pár desítek určitě :/“... celý text
— XbookwormX
Do temnoty: Od milosrdné smrti k masovému vraždění
„Upřímný pohled na holocaust od těch, kdo ho prováděli. Rozhovory s velitelem vyhlazovacího tábora musely být pro autorku náročné, množství její výzkumné práce kolem je obrovské. Knížka potvrzuje názor, že pro to, aby se z vás stala věcně zrůda, nemusíte být psychopat. Stačí trocha ambicí a společenské podmínky. Člověk si sám v sobě omluví skoro všechno.“... celý text
— Dobraadresa
Do temnoty: Od milosrdné smrti k masovému vraždění
„Klobouk dolů autorce, že takto dokonale zpracovala téměř nemožný úkol. Kniha ve mně vyvolává spíše více otázek než odpovědí, jsem nesmírně vděčná za možnost přečíst si o událostech z tohoto úhlu pohledu a velmi mě zaujal zapeklitý závěr. Téměř 80 let po událostech nám asi již úplná pravda zůstane skryta, ale i tak stojí za to se těmto tématům stále věnovat a alespoň takto si připomínat miliony nevinných obětí.“... celý text
— AlbionFoxyFox
Do temnoty: Od milosrdné smrti k masovému vraždění
„Autorka si předsevzala opravdu velice náročný úkol. A má můj obdiv, že ho dokázala zvládnout. Kniha je silná, čtivá, ale stejně tak hrozná, protože je to cesta do temnoty, přesně jak stojí v názvu knihy. Nabízí trochu jiný pohled než další publikace na stejné téma.“... celý text
— pollyanna
Gitta Sereny - knihy
2019 | Do temnoty: Od milosrdné smrti k masovému vraždění |
1998 | Albert Speer: Zápas s pravdou |
Žánry autora
Literatura faktu Literatura naučná Biografie a memoáry Historie
Štítky z knih
koncentrační tábory druhá světová válka (1939–1945) architektura útěk architekti nacisté Třetí říše (Nacistické Německo), 1933-1945 holokaust, holocaust norimberské procesy Treblinka (vyhlazovací tábor)
Sereny je 0x v oblíbených.