Dokud držím pohromadě přehled
Marcela Mlynářová
Další kniha oblíbené autorky, v níž opět vypráví o svých příhodách, o životních vrcholech, pádech a zvratech, o všem, co přináší běžný život lidem, kteří k němu přistupují s humorem, nebojácně, s kuráží a kteří si na situacích, jež prožívají, dokážou vždy najít něco dobrého a nikdy se nevzdávají.
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Dokud držím pohromadě. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (15)
Bylo by to fajn oddychové čtení nebýt několika hrubek a geografických nepřesností. Těžko říct, jestli je to chyba autorky, nebo korektora.
Milý deníčku, tak jsem se ráno probudila svěží jako rybička, provedla jsem ranní údržbu, navlékla lodičky a šupity dupity na snídani. Snědla jsem půl krávy. Pak jsem vyběhla všechny beskydské vrcholy, seřvala svou matku (nemá být drzá a stará), zorala pole, pak jsem si přepudrovala nosík, pokořila jsem Sněžku i Milešovku a k večeři sežrala tu krávu od snídaně. Jsem prostě úžasná!
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Dokud držím pohromadě v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 88x |
ve Čtenářské výzvě | 6x |
v Knihotéce | 56x |
v Chystám se číst | 21x |
v Chci si koupit | 7x |
Autorovy další knížky
2010 | Důchodkyně nestřílejte |
2011 | Z lodiček do holin |
1999 | Chalupářka |
2012 | Kdo nehřeší, nežije |
2006 | Dcera na zabití |
Tak určitě,pokud saháte po knihách této autorky, nečekáte nějaké "wau" z oblasti kulturní obnovy duše, ale čekáte oddych, klid a mír, případně si dušička lebedi v tom, že v tomhle svrabu života, kdy se vám hroutí vše, na co jen sklouznete pohledem, se stalo mnoha lidem před vámi...a už to působí jako antidepresiva...když jsem , s mamkou za zády, četla v letní pohodě u večerní kávy právě tuhle knihu, přestala jsem se na ten svět až tak moc zlobit. A přesto, že mamka nechápala, co je mi na popisech debaty autorčiny maminky s autorkou tak k smíchu , neboť naše debaty jsou pomalu jak psané přes kopírák, dodalo mi to elán a chuť se s tím životem zase začít setsakramentsky prát. Neboť předpokládám, že mě jednou syn, případně snacha taky seřvou za to, že budu stará a ještě k tomu drzá...a tu půlku krávy k snídani jsem se pokusila udělat i pro mamku, když jsem viděla to její zděšení, když v neděli ráno měla v pergole snídani...a u toho já s kamarádkou cigaretou a půllitrem kafe, co by zabilo i tu právě pojídanou krávu...myslím,že moje maminka a autorčina maminka by si o svých dcerach, co jdou svou cestou a v očích matky jsou věčně nad propastí samoty, nemoci, chudoby....a ještě ke všemu se tváří spokojeně....náramně popovídali.
Takže pokud máte v životě neskutečně bolavé splín nad čímkoli. .doporučuji....rozjasní vám četba této knihy den...a kdoví, třeba i ty dny následující...