Dokud nemáme tvář přehled
C. S. Lewis (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/322830/bmid_dokud-nemame-tvar-r5w-322830.jpg
4
75
75
Držíte v rukou mistrovské dílo, jež mnozí kritici nazvali nejlepším románem o lásce, který byl napsán ve 20. století. C. S. Lewis, přední znalec mýtopoetického vyprávění, v něm uchopil klasický řecký mýtus o lásce mezi Psýché a Kupidem, aby jej zcela nově převyprávěl a tak jej přiblížil modernímu člověku. Mýtus Dokud nemáme tvář zachovává vše, co velké mýty obsahují. Navíc je skutečnou oslavou tebe-lásky, která se může zrodit z každé sebe-lásky. „Nejvýznamnější a nejnádhernější dílo, které Lewis dosud vytvořil.“ Chad Walsh, New York Herald Tribune „V citlivé ruce pane Lewise si starověký mýtus uchovává svůj půvab a zároveň získává nové významy, novou hloubku a nové rozměry hrůznosti.“ Saturday Review... celý text
Literatura světová Romány Duchovní literatura
Vydáno: 2016 , Návrat domůOriginální název:
Till We Have Faces, 1956
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Dokud nemáme tvář. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (11)
Vskutku mistrovsky převyprávěná řecká legenda o Kupidovi a Psyché. Ústředním tématem je zde samozřejmě také láska. Vypadá to, že se Lewis snaží odlišit pravou, bezpodmínečnou lásku od jejích náhražek. Příběh poukazuje prostřednictvím Orual, že lidé sami si často nejsou vědomi, že to, co sami nazývají láskou, může být vlastně jen převlečeným sobectvím.
"Proč by bohové poslouchali ty žvásty, o nichž se domníváme, že je máme na mysli? Jak bychom jim mohli stanout tváří v tvář, dokud nemáme tvář?"
Člověk má opravdu sklon přehlížet svoji vlastní špatnost, a dokonce ji nazývat láskou.
Nejdůležitějším motivem knihy je závist lásky a strach z její ztráty (žárlivost). Je pozoruhodné, že svou vlastní žárlivost si hlavní postava ani neuvědomuje (nebo si ji nechce přiznat). Žárlivost rozhodně není důkaz lásky jako spíše touha vlastnit.
"Psyché patřila mně. (...) Bylo by bývalo lepší, kdyby ji Netvor roztrhal na kousky před mýma očima."
Psyché opravdu patřila Orual. Stejně jako každý člověk patří alespoň z části tomu, koho má rád. To je součástí lásky ke druhému. To, že chceme lásku někoho pořád, jen sami pro sebe,
to už láska není. Radši bychom, aby ta láska už neexistovala, než aby se ji dostávalo někomu jinému. Je toto důkazem lásky?
Myslím si, že "démon" žárlivosti je důležitou hybnou silou lidského konání. Dělat skutky proto, aby nás měl někdo rád a dostávalo se nám lásky je (bohužel) přirozené člověku. A pokud se nám ji nedostává, jak bychom si představovali, pak je nasnadě důležitý boj s žárlivostí, který může být příčinou mnoha zlých skutků.
Za mě je třeba s tím bojovat, a nepoddat se hněvu, nebo dokonce vychytralé lstivosti, a učit se milovat doopravdy.
Pamatuju si, že když jsem se přehoupla přes polovinu knihy a zrovna si ji četla v šalině, přestala jsem zcela vnímat okolí, překvapená, strnulá, tichá a očarovaná tím, co se tam děje. Vůbec jsem netušila, jestli tomu rozumím, tak jak mám, ale vím, že to byla síla! Doporučuju.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Dokud nemáme tvář v seznamech
| v Právě čtených | 2x |
| v Přečtených | 104x |
| ve Čtenářské výzvě | 9x |
| v Doporučených | 13x |
| v Knihotéce | 47x |
| v Chystám se číst | 51x |
| v Chci si koupit | 12x |
| v dalších seznamech | 2x |
Autorovy další knížky
| 1991 |  Lev, čarodějnice a skříň |
| 2008 | Rady zkušeného ďábla |
| 1993 |  Čarodějův synovec |
| 1992 | Princ Kaspian |
| 1993 | Poslední bitva |
O tom jak nedokážeme žít a milovat.