Domácí zabijačka přehled

06.01.2024

(SPOILER) Tak jsem se konečně dostal k oné bájné cimrmanovské hře, kterou skoro nikdo nečetl a na prknech ji vidělo jen těch pár šťastlivců, kteří stihli jedno z 34 uvedení před jejím stažením. No a stálo to za to?
Předně nutno říci, že jsem neměl vysoká očekávání. Tvorbu Jiřího Šebánka znám a nejsem k ní ani zdaleka nekritický. Jeho humor bývá ve srovnání s humorem dvojice S+S daleko více absurdní a šokující, což se ovšem po vcelku krátké době začne ohrávat a stává se tak silně repetitivním.
A přesně takovou je i Domácí zabíjačka. Samotný koncept příběhu, ve kterém zemřou praticky všechny postavy, krom té, která chronicky umírá od samého začátku, je vtipný a dokáži si představit, že by ho byl Jára Cimrman ve svém zpracování schopen uvést.
Tím se dostávám k dalšímu drobnému detailu této hry, to jest k faktu, že stejně jako další dvě hry DJC z první trojice vzniknuvších, se ani tato neodehrává v Cimrmanově době. Svěrákův Akt si s tím poradil vcelku jemným posunem děje do dnešních reálií, který však zpětně také nepůsobí příliš cimrmanovsky, Smoljakovo Vyšetřování si vystačilo jen s přidáním obrazu císaře pána za učitelskou katedru a Šebánkova Zabíjačka vyměnila Babinského za nacistu Bormanna, přidala splachovací záchod a plynovou masku s plynovým sporákem. V tomto smyslu nepůsobí tato hra již vůbec cimrmanovským dojmem.
Dále bych se přesunul k nejdůležitějšímu bodu, jímž je humor. Ten se zde skládá prakticky jen ze slovních hříček, které se postupem času stávají absurdnějšími a jsou korunovány slovním spojením „Je v hajzlu, co?“ u kterého se chtě nechtě trochu pousmějete. Na papíře ovšem humor nefunguje vůbec (na což však nabyl stavěn nikdy) a možná bych nebyl tak přísný, kdybych hru viděl na prknech.

Hodnotím třemi hvězdami. Přijde mi to adekvátní, vzhledem k faktu, že i v mých očích nejslabší hru od S+S (Afrika) bych nehodnotil hůře, než čtyřmi hvězdami a tohle je přece jenom o něco slabší.

Zakončím to tu slovy Zdeňka Svěráka k osobě Jiřího Šebáka: „Jirka udělal pro divadlo dvě důležité věci: Zaprvé, že ho založil a zadruhé, že z něj odešel.“