Donbas: Reportáž z ukrajinského konfliktu přehled
Tomáš Forró
Mrazivá reportáž slovenského novináře je svědectvím z místa konfliktu, který je nám blíž, než by se zdálo. Autor na východě Ukrajiny, na obou stranách fronty, zachytil živý kaleidoskop mnoha životních příběhů: Gruzínec Mamuka bojuje s ruskou agresí s kalašnikovem v ruce už od čtrnácti let, český dobrovolník Jirka se přidal k řadám doněckých separatistů, Líza z Luhanska se smiřuje s údělem uprchlice a zneužívané ženy. Forró nevytvořil jen plastický obraz válečné každodennosti, ale také brilantní analýzu příčin konfliktů zamrzlých v prstenci obklopujícím Ruskou federaci — v gruzínské Abcházii a Jižní Osetii, moldavském Podněstří či naposled na ukrajinském Donbasu.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Donbas: Reportáž z ukrajinského konfliktu. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (44)
Svědectví, které by se jisté části obyvatel, která hlásá "něco o nacismu" nelíbilo. Ale protože nikdo není svatý a žádná ze stran úplně čistá, jsem vlastně s knihou spokojena, pokud to jde takhle napsat.
Pohledu na začátek konfliktu ze všech stran si moc vážím.
Copak asi dělají... náhodní hrdinové dnes?
Pokud má někdo zájem pochopit pozadí konfliktu na Donbase, a přejít od "Rusko za to nemůže", případně "Ukrajina za to nemůže" k hlubším úvahám, je tahle kniha právě pro něj. Příběh podává svědectví o době před i po roce 2014, a jeho centrem je právě oblast Donbasu. Situace tam není, nebyla a nebude černobílá, postavy na obou stranách konfliktu podávají svědectví, která jsou autentická, a některým myšlenkám lze bez problémů věřit. Kniha si dle mého názoru neklade za cíl změnit něčí názor, spíš ukázat, jakým směrem by se úvahy měly ubírat, aby si čtenář například některá fakta sám chtěl ověřit.
Související novinky (1)
Knižní novinky (38. týden)
13.09.2020
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Donbas: Reportáž z ukrajinského konfliktu v seznamech
v Právě čtených | 9x |
v Přečtených | 289x |
ve Čtenářské výzvě | 49x |
v Doporučených | 34x |
v Knihotéce | 156x |
v Chystám se číst | 181x |
v Chci si koupit | 51x |
v dalších seznamech | 1x |
Štítky knihy
Rusko politika propaganda bombardování Ukrajina Gruzie válečné oběti válka na východní Ukrajině (2014-2019) Donbas oligarchie
Autorovy další knížky
2019 | Donbas: Svadobný apartmán v hoteli Vojna |
2022 | Chleba z minového pole – Reportáže z Ukrajiny |
2021 | Zlatá horúčka |
2024 | Spev sirén: Putovanie do srdca ukrajinskej vojny |
„Ukrajinští fašisté existují hlavně v představách lidí, ale představy dokážou vyvolat strach a strach dokáže rozpoutat krveprolití.“
--
Málokdo se vyrovná polským reportérům. Jestli ale někdo takový mezi námi chodí, je to Tomáš Forró. Z jeho nasazení, profesionality a stylu jsem na větvi úplně stejně. Tři roky se pohyboval na Donbasu po obou stranách fronty, nasazoval život, odnesl si válečné trauma a než skončil u psychiatra, odnesl si taky silné lidské příběhy z blokpostů, domovů i politických kabinetů, včetně moc zajímavých českých stop. Je až neuvěřitelné, se kterými lidmi se mu podařilo mluvit a čí důvěru si získal.
Pravda, věty jako „Mariupol má to nejhorší za sebou“ aged like milk a kniha se dnes čte jinak, než se četla před 24. únorem, přesto jsem musel několikrát listovat zpátky na impresum, abych si ověřil, že je opravdu z roku 2019. Je to mimořádná, strhující kniha, u které vám na začátku naskočí reálná husí kůže a neseskočí až do konce.
--
„Všichni ale měli jednu věc společnou s vojáky, kteří ho zajali u elektrárny: nebyli mezi nimi skoro žádní Abchazové. V separatistické armádě sloužili Arméni, Čečenci, a dokonce Řekové nebo Bulhaři. Jen Abchazy aby v ní člověk pohledal. Kdo tedy byli lidé, s nimiž Gruzie prohrála abchazskou válku?
Právě tuto otázku si budou klást o jednadvacet let později obyvatelé ukrajinských měst, až se v jejich ulicích objeví jednotky mladých mužů s automatickými ručními zbraněmi, bez označení a insignií.
Hybridní války na území takzvaného ruského světa – tedy zemí bývalého Sovětského svazu, které Rusko i nadále považuje za své kolonie – zpravidla nevede běžná armáda. Zastupují ji improvizované oddíly složené z civilistů nebo vojáků, kteří se za civilisty vydávají. Právě v tom tkví zásadní omyl západních pozorovatelů a novinářů, kteří se během ukrajinské války snažili hledat důkazy masové přítomnosti ruských vojsk na Donbasu, a když je nenašli, byli ochotni souhlasit, že nejde o vnější invazi, ale o občanskou válku.
Kdo zná jeden hybridní konflikt ruského typu, zná je všechny. Mění se jen data a názvy zemí.“