Dopisy k narozeninám přehled

21.07.2023

Možná je to život v nás,
co děsí zemi a děsí nás.

Tohle je těžké hodnotit. Originál neznám, takže jaká je kvalita překladu, nevím, ale asi dobrá, překladatel Milan Ohnisko je jinak výborný básník. Ale jinak mi to moc nesedlo. Zarazí už ta délka skorem 300 stran. To je na básnickou sbírku netradiční, takovouto délku jeden čeká spíš u výboru, ale ne u "řadové" sbírky v překladu. Ale proč ne, líbí se mi, jak Argo tuhle řadu drží v intencích překladu celých sbírek. Za to dávám jednoznačně palec nahoru a zároveň držím palce (na jednoho trochu moc palců) aby tahle edice vydávala víc překladů. Zpět k Hughesovi. Je toho prostě moc a zároveň chápu tu skorem až intinmní rovinu těch básní, ale myslím si, že se úplně nepodařilo předat ten pocit nebo respektive přijde mi to místy takové až příliš akademické nuceně poetické. Moc z toho čpí básnická manýra a po pár kouscích jsem už jen namátkou vybíral tu a tam báseň nebo sloku. Je to kšaft jednoho básníka za svou manželku básnířku, takže celkově nic, co by mě nějak zvlášť vytrhlo z nočního přemítání u lahváče plzeňskýho. Navíc mi přijde, že tady Hughes tak nějak básnicky přehrává. Větší míru autenticity vidím v jeho skladbě Crow nebo Gog. To je autentický, často notně chlapácký a svým způsobem až animální Hughes. Moc mě ty Tedovy "dopisy" neoslovily a ani mě to nevtáhlo, většinu z toho o čem píše, mi přijde tak nějak mdlý a moc jsem mu to nevěřil. Jako svým způsobem elegii za jeden vztah to zpracování chápu, ale není to ani zdaleka autorova nejlepší sbírka.