Dřímota přehled
Jana Rečková
Současný český thriller zkušené autorky sci-fi literatury. Tentokrát je její psaní obohaceno výraznými prvky hororu a fantasy. Noví obyvatelé přicházejí do nově opraveného obytného ostrovního komplexu. Byli zlákáni podezřele výhodnými podmínkami a tak neberou v úvahu nejasné fámy o temném charateru místa. Jenže pod lidskými příbytky čeká Zlo. Vyčkává, až se objeví první příchozí. A ti už jsou tady...... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Dřímota. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
Kniha, kterou jsem přečetla jedním dechem.
Děsivá, mrazilo mi a přitom jsem se i zasmála. Děj má spád, je dynamický, divoký a zajímavý.
Její styl já prostě miluju!
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Dřímota v seznamech
| v Přečtených | 37x |
| ve Čtenářské výzvě | 2x |
| v Knihotéce | 29x |
| v Chystám se číst | 7x |
| v Chci si koupit | 3x |
| v dalších seznamech | 1x |
Autorovy další knížky
| 2003 |  Kniha prokletých |
| 2008 | Pohřbeni na Soldafaru 1 |
| 2015 |  Virtuální vrazi |
| 2011 | Dračí mor |
| 2017 | Jáma a dům |
Tenká knížka se sympatickým formátem, jako stvořená do mého batůžku a tedy maximálně vhodná pro cestovaní. Příjemným bonusem k pevné vazbě je záložka.
Samotný obsah už tolik chvály nezaslouží. Pokud jste viděli japonský horor "Temná voda", bude vám zápletka "Dřímoty" hodně povědomá. Akorát místo jednoho městského bytu je terorizováno zlým duchem rovnou celé sídliště na izolovaném ostrově. Větší plocha, vyšší počet lidí... výrazně méně atmosféry. Vynechám spoilery, jen s rozpačitým odkašláním podotknu, že rádoby komplikovaný děj na můj vkus nepobral mnoho logiky a bohové ze stroje měli pernou šichtu.
Příběh je popisován z pohledů desítek postav, zmíním tedy akorát dvě nejdůležitější: devítiletá Ama, nadaná paranormálními schopnostmi, a Awan Bearly, to je ten klaďas, co rozpaluje lýtka všem ženám na ostrově, muže naplňuje závistí... a rovněž je nadán telepatií. Ono těch nadpřirozeně vnímavých lidí je vůbec nějak moc, všechny děti jsou vyloženě geniální a většina dospělých má roli zabedněných, hysterických idiotů (s výjimkou Awanových kámošů, to jsou samozřejmě rozumní sympaťáci). Nepřesvědčivé chování a otravná jasnozřivost silně devalvují psychologii postav. Jediný čtenář nezůstane na pochybách, které charaktery budou po zásluze odměněny ošklivou smrtí a kdo na plyšových jednorožcích odletí vstříc duhovým zítřkům.
Nezbývá, než si lehce zklamaně povzdechnout: kdyby byl příběh konzistentnější, myšlení dětí odpovídalo jejich věku a spisovatelka si odpustila finální kýčovitou kapitolu, kdyby, kdyby, kdyby...
Nenudila jsem se, nepovažuji těch 250 stran na sídlišti "Dřímota" za vyloženě promarněný čas, hodnotím proto lepším průměrem: 55%.