Duchovný komunismus přehled
Karel Sabina
Popis knihy zde zatím bohužel není...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Duchovný komunismus. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
29.05.2018
filozoficko-sociální pojednání, škoda že se zvoleným názvem autor diskvalifikoval u čtenářů, protože pojmem komunismus Sabina myslí něco úplně jiného, než jak jej vnímáme dnes
2
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Duchovný komunismus v seznamech
v Přečtených | 4x |
v Doporučených | 1x |
Autorovy další knížky
1975 | Tři smetanovská libreta |
1977 | Hrobník |
1977 | Oživené hroby |
2007 | Prodaná nevěsta |
1953 | Synové světla |
Duchovný komunismus je velmi zajímavé a především nadčasové dílo. Sabina ho vydal roku 1861, tedy pouhé dva roky po pádu Bachova absolutismu, kdy se země ještě vzpamatovávala z jeho následků. Toto filozoficko-sociologické, částečně i politické, pojednání mohlo tedy dobře posloužit k povzbuzení českého národa. A myslím, že stejně důležité otázky jako tehdy, bychom si měli pokládat i dnes.
Autor se zde zabývá poměrně širokým množstvím témat, ale všechny souvisí právě s oným duchovným komunismem, jež vede k zachování národa, což je hlavní myšlenkou celého díla. Rozebírá otázku národa, jeho morálky, duševní síly, vědomosti a nevědomosti, nemalou část věnuje vzdělávání a mnohému dalšímu.
Co tedy znamená duchovný komunismus? Sabina upozorňuje, že tento nemá nic společného s komunismem politickým a sociálním, jeho hlavní myšlenkou je „sdílení ducha“ – tedy osvěta, šíření vědomostí a neustálé vzdělávání sebe sama na základě myšlenek druhých, které si však nelze jen přisvojovat, nýbrž je kriticky promýšlet a tvořit si vlastní názor a tento dále sdílet (nebýt „hloupým olovem, jež do každé cizí formy přelíti se dává“). Vyzdvihuje, že je důležité nejdříve proniknout sám k sobě, bez toho nelze poznat svá práva a povinnosti vůči národu.
Duchovný komunismus není podle Sabiny „svrchovaným účelem“, ale prostředkem k obecnému blahobytu a žádoucí dokonalosti. Je to uznání práva (a povinnosti) každého člověka k obecnému vzdělání a přístupu k prostředkům ducha obohacujícím. A mně osobně přijde, že jeho myšlenky jsou nadčasové a důležité i pro nás, národ v 21. století.
„Nastala nám doba tak důležitá, že potřebí, aby otázky podstatné se všech stran se pozorovaly a rozebíraly, i aby o nich se všech stanovišť se pojednávalo, neboť pravda, kterouž hledáme, nepodává se jedné mysli, nýbrž ze všech teprve vyplývá!“